[teknival, czechtek, policejní násilí, lidská práva, lži politiků]
englishprotestykulturavideomédiahumorczechtek

CzechTek WebLog

Jeden svět lidských práv – filmový festival


2006-03-3, 7:54:25 • Média
Jeden svět lidských práv

Ve středu začal osmý ročník festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Nabízíme pár tipů z dnešního pražského programu. Od 6.března putuje festival i do dalších regionů.

Král afroreggae / Favela Rising
Jeff Zimbalist, Matt Mochary / USA, Brazil / 2005 / 78 min.

Rio de Janeiro, cíl turistů i karnevalových masek, skrývá ve svých útrobách velkou nespravedlnost, násilí a nebezpečí. Městské ghetto je sídlem chudých a působištěm mnoha drogových gangů. Místem, které občas pročistí zkorumpovaná policie. Dějištěm mnoha bojů, drsnou školou pro děti, které mohou každý den čekat, že někdo z jejich blízkých zemře. V srdci této bídy a beznaděje se však objevil muž Anderson Sa s ideálem zničit starou společnost a vybudovat lepší. Tento Mesiáš kolem sebe shromáždil skupinu lidí a rozhodl se bojovat proti krutým životním podmínkám hudbou. Založil hudební skupinu afroreggae, která se stala nejen odbojem proti mafii i policii, ale dala vzniknout i akademiím pro děti, které se v nich učí hrát, zpívat a tančit, což úspěšně supluje preventivní protidrogový program. Andersonova víra se jako vlny rozlévá do okolí. Ve slumu se snižuje kriminalita. O tomto dokumentu se s čistým svědomím dá říci, že je strhující, myšlenkově silný a velice působivý. Každá minuta přináší nečekaný pohled do drsného světa, dokresluje portrét neobyčejně silného a charismatického muže. Vizuálně pestrý snímek je přerýván nečekanými zvraty, šokuje otevřeností i intimitou. Celý časový pás dokumentu je navíc dynamicky odměřován údery bubnů či kvalitním rapovým zpěvem. Poselství nevyznívá naprázdno, není plochou utopií z odlišného světa, ale naopak živým proudem. Tepem, který se nesmazatelně usazuje v duších, začíná korespondovat s údery našich srdcí, posiluje, dodává odvahu, ukazuje naději pro lepší budoucnost a působí až obrodnou silou.

Projekce
03.03.2006 / 11:00 / Svetozor MS
04.03.2006 / 21:15 / Lucerna
08.03.2006 / 21:15 / Lucerna

Kniha rekordů Šutky / Knjiga rekorda Šutke
Aleksandar Manić / Serbia and Montenegro, Czech Republic, Finland / 2005 / 79 min.

Šutka je největší romská osada na Balkáně. Alespoň podle slov tamějšího mladého rybáře, který je hlavním protagonistou dokumentu natočeného v koprodukci s Českou televizí a především průvodcem po šutských uličkách, kde v každé z nich najdeme minimálně jednoho tuzemského, ne–li dokonce světového šampiona, lhostejno v čem. Důležité je, že ve svou výjimečnost věří a že je lidé uznávají. V rozbujelém společenství se přes předhánění zástupců různých náboženství najde místo jak pro muslimského derviše, tak pro služebnici a „médium" křesťanské tradice. Místní homosexuál se svou barovou garderobou není respektován o nic méně než největší milenecká dvojice – prostitutka Kasandra a starý Alfonso, který se po Šutce prochází nejraději v kopii Titovy uniformy. Tato makedonská osada s těžko odhadnutelným počtem obyvatel má i vlastní hudební průmysl: od nahrávacího studia přes dílnu na videoklipy až po velké hvězdy, které si pro aktivní činnost místního hudebního piráta musejí vydělávat peníze pěkně postaru – na početných svatbách, oslavách obřízky nebo na pohřbech. Kusturicovsky laděné příběhy a hudba z Cabiriiných nocí Federica Felliniho se slévají v energií nabitý zážitek připomínající jízdu na kolotoči. Film získal cenu srbské kritiky za nejlepší srbský film roku.

Projekce
03.03.2006 / 15:00 / Evald
06.03.2006 / 19:15 / Lucerna

Mládí v temnotách / Dimmer
Talmage Cooley / USA / 2004 / 12 min.

Mike, Joey, Teresa, Ray a Nick jsou teenageři z Buffala. Všichni jsou slepí. Režisér Talmage Cooley si pro svůj dokument zvolil černobílý materiál, aby nám alespoň částečně přiblížil omezení, s nímž se nevidomí lidé ve svém životě potýkají. Skupinka kamarádů se stýká po setmění, když už v ulici mezi rodinnými domky přestávají jezdit auta. Někteří z nich studují, jiní si našli práci, třeba jako Mike v nedaleké restauraci. Pořád ale zbývá spousta volného času, který není jednoduché naplnit. Mike a Joey „zabíjejí" svá odpoledne na nejrůznějších opuštěných místech. Na vylidněném prostranství před zavřeným supermarketem závodí v nákupních vozících beze strachu, že do něčeho nebo někoho narazí. Ve starých továrních halách před demolicí rozdávají rány prázdným barelům a zpola vymláceným oknům, jako by ze sebe potřebovali vybít přebytečnou energii. Talmage Cooley, který se už dříve zapojil do programu zabývajícího se problémem nárůstu agresivity a počtu zbraní v osobním vlastnictví, nevidí v „hrách" Mikea a Joeyho pouze nevybitou energii, ale také důsledky lhostejnosti americké společnosti vůči takto handicapovaným lidem. Snímek s hudbou populárních newyorských Interpol byl promítán na mnoha festivalech od Sundance až po Rotterdam. Vyniká zejména působivými záběry, svižným tempem a nápaditým střihem.

Projekce
03.03.2006 / 16:00 / Mat
04.03.2006 / 22:00 / Mat

Únos / Kidnapped!
Melissa Kyu–Jung Lee / Australia / 2005 / 52 min.

V sedmdesátých a osmdesátých letech zmizelo beze stopy několik velmi mladých japonských obyvatel. Po mnoha letech pátrání, které iniciovaly jejich rodiny a posléze i média, vyšlo najevo, že byli uneseni do Severní Koreje, aby učili tamější špiony japonštinu. Poté co se rozpoutala velká mediální aféra, byla Severní Korea nucena tuto skutečnost přiznat. Přesto zůstává mnoho otázek dosud nezodpovězených. Vrátilo se pouze pět unesených, po zbytku se dál neúspěšně pátrá. Prozatím byli prohlášeni za mrtvé. Australská dokumentaristka Melissa Kyu–Jung Leeová se vypravila za třemi rodinami z rozdílných sociálních vrstev, které spojuje stejný tragický příběh a pro něž je zároveň budování šťastného zázemí nejvyšším životním cílem. O to hůře nesou tajemnou ztrátu svých blízkých. Režisérka vytváří přesvědčivé svědectví o konkrétní aféře, ale i obecný obraz nespravedlnosti, nebezpečí, které může postihnout každého, neomezené politické moci a diktatury i toho, že mezinárodní boj může zcela zničit soukromé štěstí. Ukazuje neuvěřitelnou uzavřenost a tvrdost severokorejské diktatury i podmínky, které v této zemi panují. Snímek je rovněž až absurdním portrétem lži a možnosti utajení zločinu ve veřejné sféře. Hlavní poselství dokumentu spočívá ve zdůraznění faktu, že i obyčejní lidé mohou rozhýbat pasivní společnost a domoci se mezinárodních jednání, pokud mají dost odvahy k boji za svá práva.

Projekce
03.03.2006 / 17:30 / Svetozor VS
06.03.2006 / 13:00 / Svetozor MS
09.03.2006 / 18:00 / Mat

Legenda o ptačím vejci / Legenda o ptačim vejci
Zdeněk Bričkovský / Czech Republic / 2005 / 57 min.

Zdeněk N. Bričkovský založil společnost DÓMfilm produkující dokumentární filmy o životě a kultuře malých národů. Od roku 2003 pracuje na třídílném dokumentu o republice Komi, severoruské zemi s třemi sty tisíci obyvateli. Legenda o ptačím vejci je jeho první částí. V národním jazyce znamená Komi „lidé z jednoho rodu". Místní lidé se hrdě hlásí k předkům a znají svou příbuzenskou linii hluboko do minulosti. Rod je pro ně řádem, rodina oporou, pomocí i radostí. Stejně jako se z pokolení na pokolení předávají tradice, zvyky a dovednosti, tak si lidé vyprávějí báje a mýty, které jsou zde dosud živé. Legenda o ptačím vejci je poutavou reportáží ze země, kde se mísí lidová magie, pohanské zvyky a pravoslaví. Z oblasti, kde i pověra znamená víru, kde je v každodennosti možné objevit zázrak. Dokument se opírá o legendu o zkamenělém ptačím vejci – srdci šamana, který bojoval proti pravoslavné misi. Toto srdce se ztratilo a jeho nalezení by znamenalo velkou naději pro celý národ – proto po něm lidé stále pátrají. Stačí však mít oči otevřené, protože nalézt ho lze všude. Kouzlo bajek, soužití se starými legendami, které praví, že lidský život se nikdy nemůže propadnout do absolutního neštěstí, to vše naplňuje poetický dokument se sílou meditace. Režisér zachycuje obyvatele s jemností, citlivostí i úctou, jakou oni sami chovají ke svým nejstarším a zemřelým.

Projekce
03.03.2006 / 18:00 / Mat
05.03.2006 / 13:00 / Evald

Get a Life / Get a Life
Michael Klint / Denmark / 2003 / 58 min.

Dva filmaři se vydávají natáčet do odlehlé africké vesnice, kde spatří hrůzné obrazy, které se jim navždy vryjí do paměti. Pátrají po stopách běžné bakterie, která je ve vyspělých zemích světa zcela neškodná, avšak v podvyživených Afričanech, kteří nemají dostatečnou stravu ani imunitu, vyvolává strašlivou nemoc. Těla „hostitelů" této bakterie postupně odumírají. Pokud začnou být nemocní včas léčeni antibiotiky, choroba se zastaví, ale jejich těla zůstávají doživotně znetvořena. Jak se autoři postupně noří do srdce chudé Afriky a opouštějí profesionální chlad lovců materiálu pro svůj film, stávají se součástí týmu dobrovolníků a snaží se aktivně pomáhat při léčení domorodců. Sugestivní snímek není jen svědectvím o drsné nemoci, ale zejména morální polemikou o současném světě se zcela krajními životními podmínkami pro jeho obyvatele. Dokumentaristé ukazují vyspělý svět, jehož blahobyt je vykupován strádáním odlehlých oblastí, o kterém se raději mlčí. Otřesné svědectví je o to silnější, že režisér vedle sebe staví záběry z klidného dánského domova a syrově realistické obrazy utrpení z afrických nemocnic. Apel dokumentu spočívá v tom, že je třeba vážit si více lidského života, každé minuty, která nám byla dána. Michael Klint natočil svůj šokující a sebereflektivní film Get a Life podle zvláštního souboru pravidel známého jako Dogumentary. Záměrem tohoto kodexu, vytvořeného režisérem Larsem von Trierem a produkční společností Zentropa Real, je vrátit dokumentární film do reálného života.

Projekce
03.03.2006 / 18:30 / Ponrepo

Benigno: zapomenutý revolucionář / Benigno, Afscheid Van Een Revolutie
Marlou van den Berge / Netherlands / 2005 / 55 min.

Nizozemská režisérka Marlou van den Bergeoová zachycuje životní osudy Daniela Alarcóna, řečeného Benigno, negramotného farmáře, hrdiny, dnes bezejmenného exulanta hledajícího práci. „Milý muž" Benigno se poté, co mu armáda zapálila farmu a zabila ženu, přidal na stranu kubánských revolucionářů a stal se bojovníkem po boku Fidela Castra a Che Guevary. Po Castrově ovládnutí Kuby byl označen za významného národního hrdinu. Proslul natolik, že se stal předlohou pro natočení telenovely. Alarcón si však postupně začal uvědomovat, že je pouhým umlčeným objektem a pasivním nástrojem v rukou zbožňovaného vůdce. Odešel tedy do Paříže, kde je sice jedním z davu, zato však svobodným člověkem s možností vyjádřit vlastní názor. Poutavý film o postupném vystřízlivění z opojných ideálů je originálně sestavenou koláží z rozhovorů se stárnoucím mužem, z komentářů jeho osudu, dobových dokumentů i z ukázek z telenovely, navíc podpořenou velice silnou vizualitou posunující strohá fakta do polohy umělecké meditace. Pevným propojením jednotlivých komponent režisérka vytváří dokument o idejích i zradách, o kontrastech mezi diktátorským režimem a svobodnou Evropou, o Kubě a jejích převratech, o životě známého diktátora i o osudech obyčejného člověka s bohatým životním příběhem a ještě bohatším nitrem.

Projekce

03.03.2006 / 19:00 / Svetozor MS
06.03.2006 / 17:30 / Svetozor VS

Obří Buddhové / The Giant Buddhas
Christian Frei / Switzerland / 2005 / 95 min.

„Členové Tálibánu byli šťastní. Zničili něco, co se už nikdy nepodaří obnovit. Zmizelo to navždy," říká Tajsir Alony, reportér televize Al–Džazíra a jeden z mála cizinců, kteří byli svědky zničení 1500 let starých monumentálních soch Buddhy v afghánském Bamjánu v únoru 2001. Byl také jediným člověkem, kterému se destrukci soch podařilo nafilmovat. Alony je jednou z hlavních postav nového dokumentu renomovaného režiséra Christiana Freie, který za svůj předchozí titul Válečný fotograf získal nominaci na Oscara. Freiův nový snímek používá odsouzeníhodnou destrukci obřích soch jako výchozí bod pro fascinující cestu, která v několika vzájemně propojených dějových linkách zkoumá hranice mezi duchovnem a náboženským fanatismem, starověkem a moderní dobou, mezi místním a globálním pohledem na svět. Vzniká barevná a působivá filmová tapiserie, která odráží buddhistické rčení „vše se proměňuje, nic není trvalé". Tento skvěle natočený, monumentální, meditativní a občas velmi vtipný snímek hledá do stejné míry otázky jako odpovědi.

Projekce
03.03.2006 / 19:30 / Evald
05.03.2006 / 19:15 / Lucerna

TOTÁLní popření / Total Denial
Milena Kaneva / USA / 2005 / 77 min.

Velké kultury vždy vznikaly na zádech otroků. Některé politické strategie se bohužel nemění, stejně jako nemizí vůle k odporu. Ka Hsaw, uprchlík z Barmy, žijící v ilegalitě v sousedním Thajsku, podniká cesty zpět do barmské džungle, aby vyhledal původní osadníky z kmene Karen. Jejich příběhy natočené na kameru mu mají posloužit k obžalobě nadnárodních ropovodních společností Unocal a Total. Tyto dva ekonomické kolosy přispívají ročně barmské vládě patnácti miliony dolarů. Jejich jména a loga jsou napsána nad dveřmi každé nemocnice nebo školy, ale už na první pohled je jasné, že peníze putují jinam. Vládnoucí vojenská junta kupříkladu neustále posiluje výzbroj svých milicí. Když se vydáme společně s Ka Hsawem do zelených hor, vidíme i druhou tvář „humánního" gesta bohatých akcionářů. Na místě původních osad domorodců, kteří si od zdejší nádherné, téměř nedotčené přírody brali jen to nejnutnější ke svému přežití, stojí teď přistávací plochy pro helikoptéry a těžební technika. Vojáci vypálili domy a tamější obyvatele odvedli do pracovních táborů, aby z nich učinili novodobé otroky. Odvaha obžalovat před soudem jedny z největších celosvětových společností, jak to učinil Ka Hsaw, inspirovala v boji o dodržování základních lidských práv i další země, jako jsou Indonésie nebo Nigérie.

Projekce
03.03.2006 / 21:00 / Svetozor MS
05.03.2006 / 21:30 / Svetozor VS

Smutné písně pro Angolu / Angola Saudades de quem te ama
Richard Pakleppa / South Africa, Angola / 2005 / 65 min.

Angola je poprvé v historii svobodná země. Po šestadvaceti letech války trvá v zemi už tři roky konečně mír. To jsou významné důvody k radosti a oslavě. Režisér Richard Pakleppa však zachycuje spíše melancholickou náladu v zemi. Lidé unavení léty válčení nevidí příliš mnoho změn. Každý rok se Angola posouvá na žebříčku největších producentů ropy výš a výš. Zanedbatelné není ani nerostné bohatství, především prvotřídní diamanty. Přesto země postrádá dostatek nemocnic a škol a největší starostí lidí zůstává, jak si obstarat dostatek jídla, aby nehladověli. Utichlo jen bombardování. V troskách, co po něm zbyly, teď přežívají dětské party, které si vydělávají mytím luxusních aut. Všechno bohatství země padá do naditých kapes nových kolonialistů ze Západu, zajímajících se o mladý trh. Stížnosti obyčejných lidí z měst i venkova se slévají v jediný melodický žalm sepsaný mladým rapperem MCK, jenž je jedním ze zdejších myčů aut. Jednoduše, ale přesně pojmenovává problémy své země, v jejíž budoucnost přesto věří, a nekonečnou poémou ji proto oslavuje i brání.

Projekce
03.03.2006 / 21:15 / Lucerna
05.03.2006 / 21:00 / Svetozor MS

Dívka z guerilly / Guerilla Girl
Frank Piasecki Poulsen / Denmark / 2005 / 92 min.

Dánský režisér Franc Piasecki Poulsen získal dosud nikomu neudělené povolení pobývat tři měsíce ve výcvikovém táboře největší jihoamerické partyzánské skupiny FARC. Už na cestě džunglí do tábora položeného vysoko v kolumbijských horách si kamera z nových rekrutů vybírá jednadvacetiletou dívku Isabel. Opustila rodinu, přítele, práci a studia na univerzitě, aby se stala jednou z bojovnic organizace, která je po celém světě vedena na seznamu teroristických skupin. Z pohledu členů skupiny FARC a utlačovaných domorodců je však její činnost poslední možností, jak se bránit tyranii kolumbijské vlády oligarchů a jejím speciálním jednotkám, které likvidují všechny vládní odpůrce. Isabel se musí naučit zacházet se zbraněmi, přijmout marxistickou ideologii organizace a osvojit si vojenskou disciplínu, což jí činí ze všeho největší problémy. Když neuposlechne rozkaz a koupe se místo povolených dvaceti minut hodinu, nečeká ji ponižující trest, ale domluva. Způsob, jakým jsou tu noví vojáci vychováváni, se podobá spíš letnímu táboru – každý tu nachází i nové přátele. Válka jako by byla daleko, ale přesto si všichni nováčci začínají klást otázky, zda budou v rozhodující okamžik schopni zabít člověka.

Projekce
03.03.2006 / 21:30 / Ponrepo
06.03.2006 / 15:15 /

Obraz nepřítele / Images Ennemies
Mark Daniels / France / 2005 / 92 min.

Režisér Mark Daniels natočil ve francouzské produkci dokument mapující mediální strategie zobrazování války v amerických televizích. První reportážní fotografie z bojiště je datována už občanskou válkou – tehdy způsobila otřes stejně jako o něco později první poprava vietnamského vězně, kterou američtí diváci viděli na televizních obrazovkách přímo ve svých obývacích pokojích. Taková otevřenost ale pro americké válečné zpravodajství není vůbec typická. Největší rozmach televize a válka ve Vietnamu se odehrávaly ve stejnou dobu. Záběry z války zvyšovaly sledovanost a na jejich základě pak lidé demonstrovali proti nesmyslnosti obětování amerických vojáků pro jinou zemi. Z ukázek tehdejšího vysílání a z poznání, jak se lišilo v amerických a evropských televizích, jasně vyplývá snaha amerického zpravodajství ukonejšit obyvatele USA tím, že je přesvědčí o neporazitelnosti armády a o hrdinském charakteru vojáků bojujících s nepřítelem bez tváře, s kterým se potom nemůže nikdo ztotožnit. Aby předešel prosakování nežádoucích obrazů války, kontroluje od té doby Pentagon pod záminkou bezpečnosti pohyb novinářů. Americké úřady se z této války poučily: médiím začaly vstup do válečných oblastí co nejvíce komplikovat a mediální výstupy se snaží kontrolovat. Do zpravodajství pronikají hollywoodské stereotypy, jaké vidíme v akčních filmech, které dobře slouží k mytizaci armády jako koncentrace americké síly. Pohled, jakým vidí válku Američan, se podobá zážitku diváka epického válečného filmu. Obraz nepřítele však nevypovídá pouze o Americe – má nadčasovou a nadnárodní platnost, dotýká se všech možných konfliktů druhé poloviny 20. století.

Projekce
02.03.2006 / 21:30 / Svetozor VS
03.03.2006 / 22:30 / Svetozor MS
09.03.2006 / 21:00 / Svetozor MS

Zimní děti – mlčící generace / Winterkinder – Die schweigende Generation
Jens Schanze / Germany / 2005 / 99 min.

Šedesát let po skončení druhé světové války stále vládne nad některými zločiny minulosti mlčení. Odvahu odhalit jejich temné kořeny těžko sbírají ještě i vnoučata německých vysokých důstojníků, kteří byli členy NSDAP a působili v koncentračních táborech po celé Evropě. Jens Schanze učiní první kroky k prolomení mlčení, jímž se obklopili jeho rodiče. Matce, dceři důstojníka NSDAP, pokládá otázky s velkou ohleduplností a bez nátlaku, aby měla čas si odpovědi rozvážit. Dokument působí jako pomalé vyvádění z vleklé nemoci. Dlouhé záběry na zimní krajinu vytvářejí pocit nevlídnosti a detaily pečlivě udržovaného typického německého domu jako by naznačovaly existenci přísně střeženého tajemství. Přes matčinu vnější neochotu projevující se ve stručnosti, s níž vzpomíná na svého otce, můžeme cítit i úlevu, která ji naplní po tom, co nahlas přizná svůj ambivalentní vztah k němu. Charakter výpovědí Jensových sester prozrazuje, že i na nich a jejich vztahu k rodičům se rodinné tabu odrazilo. Pro Jensovu rodinu ale není pozdě. S jarem se všichni vydávají na místo bývalého koncentračního tábora Grosse Rosen, kde jejich předek působil, a v centru bolesti se jim dostává léku v podobě několika slov od každého, koho dřívější ticho pronásledovalo v jeho vlastním životě.

Projekce
03.03.2006 / 21:30 / Svetozor VS
05.03.2006 / 15:15 / Lucerna

zdroj: ..:. JedenSvět.cz :.
pridej.cz

<= starší příspěvek   novější příspěvek => 
vaše komentáře: