[teknival, czechtek, policejní násilí, lidská práva, lži politiků]
englishprotestykulturavideomédiahumorczechtek

CzechTek WebLog

Pokud by se komunisté dostali k moci, nepomůže nám ani EU (Respekt.cz)


2006-06-11, 17:48:00 • Média
Narkomani moci
(Tomáš Pavlíček, Blog Respektu, 30. května 2006, 20:17)


Sedm let bloudění po poušti věštil na začátku devadesátých let svým komunistickým spolustraníkům Miroslav Ransdorf. Prognóza se mu tak docela nevyvedla, poušť se tomu říkat nedalo a bloudění trvalo déle. Přesto jako výstřední politický druh nevyhynuli a dnes sahají víc než kdykoli v předešlých šestnácti letech po moci.

Mezi salónními politology a některými kruhy uvnitř sociální demokracie občas vytryskne názor, že vlastně nic zvláštního nehrozí. Jsme přece členy Evropské unie, nás i naše spojence váže Severoatlantická smlouva a medvěd na východě spí hlubokým zimním spánkem. Copak čekáte, že sem Kuba nebo Čína pošlou tanky, pobaveně deklamuje ministr kultury Vítězslav Jandák… No a co by se stalo, kdyby pár komunistů usedlo ve vládě? Prý by je to nejdřív vnitřně rozložilo, protože část z nich by nechtěla ustoupit ze slibů, které jim pořád vynášejí tolik hlasů. Pak by dostali nějaké to ministerstvo pro místní rozvoj a začaly by se u nich projevovat skandály jako u všech ostatních. Anebo by ani žádnou aféru nevyplodili, ale jejich volič by si po čase musel protřít oči: tak ona se ani za komunistů žádná revoluce nekoná, jsou jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Skončili by prachbídně jako ti Haiderovci u Rakušáků. Podat jim ruku do vlády vlastně znamená se jich elegantně zbavit. Tolik teorie.

Podívejme se na to obráceně. Na rozdíl od Varšavské smlouvy nemá Severoatlantická aliance v popisu práce posílat tanky do země, která si demokraticky zvolí nedemokratickou stranu. Dokonce ani proti puči řeckých důstojníků v minulém století nepodnikla nic. A co udělal Brusel proti nástupu Haidera? Nota bene když ho do vlády přivedli křesťanští demokraté? Bezzubá politická blokáda Vídně vyvolala tolik odporu, že dnes už při inauguraci Leppera v Polsku nikdo ani necekl. KSČM přitom patří do jiné ligy než výše zmínění extrémisté. Jak ukázal Jacques Rupnik v knize Dějiny Komunistické strany Československa, zdejší komunisté měli od svého vzniku podporu silnější a stabilnější než v jiných evropských zemích. Předválečné a částečně i poválečné období poskytuje dostatek důkazů pro to, že jsou schopni spřádat podzemní sítě i v době, kdy zůstávají mimo hlavní politický proud. Pokud se na kůži objeví malý vřídek, znamená to, že metastázy už dávno bují jinde. Má někdo ze současných politiků pocit, že je snadné s nimi zacházet podle hesla rozděl a panuj? Stačí zalistovat v historii, jak dopadají revizionisté a odpadlíci ve jejich řadách.


Způsob, jakým Jiří Paroubek zvedl z popela ještě před rokem rozvrácenou a tápající stranu, nese stopy bolševických metod. Disciplína, pořádek, okaté trestání „šibalů“, kořeněné bodrostí až soudružskou. Hraje v tom roli i fakt, že voliči sociálních demokratů a KSČM jsou jako spojité nádoby: když klesá jedna strana, stoupá druhá. Budeme-li komunističtější než komunisté, vyplynulo zřejmě z analýz ČSSD, oslabíme tím vliv těch opravdu „rudých“. A pak už nebude těžké je nějak zkultivovat.

Jiří Paroubek se dnes podle všeho cítí dost silný na to, aby si s komunisty vyměnil roli z osmačtyřicátého roku. Otázkou je, zda nedělá stejnou chybu, jako jeho předchůdci: podceňování soupeře.

celý kometář na: ..:. Respekt.cz :.
pridej.cz

<= starší příspěvek   novější příspěvek => 
vaše komentáře: