[teknival, czechtek, policejní násilí, lidská práva, lži politiků]
englishprotestykulturavideomédiahumorczechtek

CzechTek WebLog

Před rokem: Dva týdny po Czechteku pověřila vláda vedením policie muže, který za něj nesl hlavní odpovědnost (ČRo 6)


2006-08-19, 16:15:00 • Média
Obsazování významných postů
(Petr Hartman, Názory a argumenty, Čro 6, 18. srpna 2005, 18:10)


V případě Vladislava Husáka by zase dočasnost mohla být omezena vyšetřením policejního zásahu proti účastníkům taneční party CzechTek. Kdo jiný by měl mít za něj alespoň nepřímou odpovědnost než náměstek policejního prezidenta pro uniformovanou policii, tedy Vladislav Husák. Právě počínání policie v tomto případě názorně dokázalo, jak je špatně dlouhodobě vedená, a to spadá na bedra jak odstupujícího policejního prezidenta Jiřího Koláře, tak i jeho náměstka. Právě zbabraná ochrana soukromého majetku v západních Čechách jasně dokázala, že policie ani více než patnáct let po listopadu 89 není profesionální a svým vystupováním si neumí získat dostatečný respekt veřejnosti. To samozřejmě není chyba hlavně řadových policistů, ale jejich nadřízených, proto je v této souvislosti absurdní, že sebevědomí a novou tvář by policejnímu sboru měl vtisknout právě člověk, který už zhruba tři roky měl de facto podobnou práci na starost. V konfrontaci s tím je rozruch kolem údajné snahy o zatajení nehody jednoho z podřízených pouhou prkotinou.
br> Daniel RAUS, moderátor

A nyní se už podíváme na naši domácí scénu. Sotva se premiéru Paroubkovi podařilo prosadit nového ministra kultury, musí čelit kritice v dalších dvou případech. Jedná se o místo policejního prezidenta a šéfa úřadu vlády.
Ve věci jmenování dosavadního náměstka pro uniformovanou policii Vladimíra Husáka policejním prezidentem měli pochybnosti vládní lidovci i unionisté, ale podle agentury ČTK nejen oni. Na včerejším zasedání vlády se k nim prý přidala i ministryně školství Petra Buzková ze sociální demokracie. Menší odpor musel údajně překonávat premiér Paroubek při obsazování vedoucího úřadu vlády. Tam s jeho kandidátem nesouhlasili pouze ministři za KDU-ČSL Libor Ambrozek a Milan Šimonovský. Unionisté se hlasování zdrželi. Petr Hartman si ale v následujícím příspěvku všímá něčeho docela jiného, dočasnosti, se kterou máme určitou historickou zkušenost. Petr HARTMAN, redaktor

Pověřeni dočasným vedením, tímto alibistickým krokem skončilo jednání vlády o obsazení dvou významných postů. Dočasnost se dá měřit nejrůzněji. Může se jednat o týdny, ale také o měsíce nebo dokonce o roky. V souvislosti s během času je pak velmi pravděpodobné, že rozruch, který momentálně vyvolaly úvahy o jmenování Ivana Přikryla šéfem úřadu vlády a Vladislava Husáka novým policejním prezidentem, utichne a bez zájmu veřejnosti budou nakonec oba dva do svých funkcí jmenováni. Možná, že právě tato taktika je důvodem, proč oba zmiňovaní nebyli jmenováni rovnou a definitivně. K dočasnému jmenování totiž vláda neměla akutní důvod. V případě Přikryla vede úřad Aleš Šulc a na veřejnost neproniklo nic, co by nasvědčovalo tomu, že na tuto funkci nestačí. V případě odchodu policejního prezidenta Jiřího Koláře z funkce pak rovněž není důvod, aby policii dočasně řídil právě Vladislav Husák. Je sice Kolářovým náměstkem, zdaleka ne však jediným. Ministr vnitra by mohl dočasným řízením pověřit někoho z dalších třech náměstků, takže důvod akutní nouze v obou případech odpadá. Je tudíž nepochopitelné, že dočasným řízením byli pověřeni právě lidé, kteří vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda mají všechny odborné i morální předpoklady pro výkon tak důležité funkce. Začneme u dočasného šéfa úřadu vlády Ivana Přikryla. Ten se objevuje v materiálech komunistické Státní bezpečnosti. Podle těchto dokumentů měl působit jako důvěrník StB. Podle očekávání Přikryl hodnověrnost záznamů zpochybňuje. Tvrdí, že s tajnou policií nespolupracoval. Odborníci, kteří se v materiálech tajné policie vyznají, a kteří je dlouhodobě studují, naopak tvrdí, že falšování takovýchto spisů je málo pravděpodobné. Přesto má Přikryl velkou šanci, že v případě soudu uspěje. Soudci totiž většinou nezacházejí do detailů. Navíc bývalí příslušníci StB vypovídají často ve prospěch údajného spolupracovníka. Když se k tomu přičte většinou jen malý zájem právních zástupců ministerstva vnitra uspět v podobných případech, jsme svědky rozsudků, že poškozený neměl nikdy nic společného se Státní bezpečností, někdy dokonce navzdory tomu, že existovaly složenky, které dokazovaly příjem peněz za spolupráci. Pokud tedy dočasnost Přikrylova působení v čele úřadu vlády nebyla ohraničená soudním verdiktem, měl by Přikryl velkou šanci na definitivní jmenování. Problém je v tom, že právoplatný verdikt soudu by mohl být vynesen až za několik let, přitom výrok soudu by byl hodnotnější než posudek Národního bezpečnostního úřadu, na který údajně čeká Paroubkův kabinet. V případě Vladislava Husáka by zase dočasnost mohla být omezena vyšetřením policejního zásahu proti účastníkům taneční party CzechTek. Kdo jiný by měl mít za něj alespoň nepřímou odpovědnost než náměstek policejního prezidenta pro uniformovanou policii, tedy Vladislav Husák. Právě počínání policie v tomto případě názorně dokázalo, jak je špatně dlouhodobě vedená, a to spadá na bedra jak odstupujícího policejního prezidenta Jiřího Koláře, tak i jeho náměstka. Právě zbabraná ochrana soukromého majetku v západních Čechách jasně dokázala, že policie ani více než patnáct let po listopadu 89 není profesionální a svým vystupováním si neumí získat dostatečný respekt veřejnosti. To samozřejmě není chyba hlavně řadových policistů, ale jejich nadřízených, proto je v této souvislosti absurdní, že sebevědomí a novou tvář by policejnímu sboru měl vtisknout právě člověk, který už zhruba tři roky měl de facto podobnou práci na starost. V konfrontaci s tím je rozruch kolem údajné snahy o zatajení nehody jednoho z podřízených pouhou prkotinou. Tím, že Husáka a Přikryla vláda rovnou neodmítla a dočasně je pověřila vedením jednak policie, jednak úřadu vlády, znovu dokázala, že nemá cit pro dobrou personální politiku, jako by v České republice nebylo dost kvalitních osobností, které se výrazně nezapletly s minulým režimem, a za kterým je vidět kus kvalitní práce. Takto může vznikat dojem, že pro politiky je výhodné mít v určitých funkcích lidi s máslem na hlavě, které pak mohou lépe ovládat.

Daniel RAUS, moderátor

Konstatoval Petr Hartman

Policejní prezident Husák a Czechtek 2005:

rozhovor s bezpečnostním expertem ČSSD Milošem Titzem o stavu české policie
Když není velitel, není manšaft (Jaroslav Spurný, Respekt 38/05, 19.9.2005)


iDNES: Vláda chce povýšit policejního prezidenta i šéfa západočeské policie
Generálské prýmky. Ale za co? (Jan Vaca, iDNES.cz, 22.2.2006)

Česká policie: nezákonnosti, zastrašování, násilí, lži, provokace, vydírání a spolupráce s podsvětím
ČT1: Události, komentáře policejního prezidenta Husáka (Štěpán Kotrba, Britské listy, 5.5.2006)
pridej.cz

<= starší příspěvek   novější příspěvek => 
vaše komentáře: