[teknival, czechtek, policejní násilí, lidská práva, lži politiků]
englishprotestykulturavideomédiahumorczechtek

CzechTek WebLog

Zrada Gottem a prznění Landou - Jaroslav Hutka o Karlu Krylovi (Lidovky.cz)


2007-01-16, 9:32:00 • Média
Kryla zaskočila láska publika
(Jana Machalická, Lidovky.cz, 15. ledna 2007, 12:02)


Návrat domů byl pro Karla Kryla mnohem složitější než pro mě, říká písničkář a spisovatel Jaroslav Hutka. Kryl emigroval v době, kdy ještě nepanoval všeobecný marasmus, a měl zkreslenou představu, co jej doma čeká.
(…)

LN Vracel se někdy ke svému vystoupení s Karlem Gottem na balkoně Melantrichu?

Nemohl to vydýchat, hrozně ho to mrzelo a považoval to za zradu. Ona to vlastně zrada byla, protože jakmile se vrátil, hned byl takhle spojený. Způsobil to jednak Václav Havel, který si přál, aby Gott zazpíval, že to revoluci pomůže, a pak Jiří Černý, který má sklon podléhat atmosféře. Pro Kryla to bylo nejblbější přivítání.

LN Do života mu zde vstoupily i zástupy fanynek. To bylo pro něj asi také nečekané...

Měl vztah s jednou mladou holkou, která mu hodně pomáhala v organizaci, a on byl šťastný, protože vždycky měl na ženské smůlu. Pak o tom všem napsala knížku, jak jsem slyšel, hodně naivní. Karel byl vždycky malý a hrozně ho to štvalo a pochopitelně, když pak stárnul, byl trochu zahořklý.

LN Jak vnímáte to, že Krylovy písničky jsou dnes pro mladší generaci spojené daleko víc s Danem Landou, který si je vzal do repertoáru?

To je katastrofa. Je hnusné, že si ho vybral pro ten svůj „pochod nadřazené rasy“. Dobře, Landa tohle dělá, ale vůbec nechápu, proč třeba nablblý Radiožurnál hraje Landu, ale Kryla ne. Oni tam jsou na úrovni kulturního střediska z dob bolševika – prostě nemůžou pustit Kryla jen se „suchou“ kytarou, ačkoliv zahraniční stanice to dělají běžně.

celý rozhovor na: ..:. Lidovky.cz :.
pridej.cz

<= starší příspěvek   novější příspěvek => 
vaše komentáře:
[1] Michal Bálik: Idyla (01.08.2007, 17:23:52)

Má idyla je vylhaná jak Praha Karla Plicky,
lže požehnání pohana, byť znělo katolicky,
tma v ubikacích bojarů a mraky nad Žižkovem,
a gauner vzdychá po jaru a vraždí ducha slovem.

Rum do odlívky s valiem a dojati až k pláči,
jsme šťastni, když si nalijem, a jedno, kdo nám stáčí,
sbor ropuch zpívá rekviem, jsme s nimi na prameni,
ač se lží ještě nežijem, jsme s pravdou rozvedeni.


Karel Kryl

München - ČSFR - 1991