[teknival, czechtek, policejní násilí, lidská práva, lži politiků]
englishprotestykulturavideomédiahumorczechtek

CzechTek WebLog

Technohlukem k fašismu aneb Rimbaud by na Czechtek nejel (Obrys-Kmen.cz)


2007-01-19, 9:39:00 • Komentáře / názory
Spánek rozumu plodí příšery
(Zdeněk Frýbort, Obrys Kmen, 6. ledna 2007)

Pouze ze znechucení falešnými potěchami, z odmítnutí toho, co je nabízeno, z tušení, že s pocitem štěstí se nevystačí ani tam, kde štěstí zatím ještě existuje, natož pak tam, kde je ho nabýváno za cenu nekladení odporu, prohlašovanému za nezdravý, jeho umělé náhražce, pouze tam by se mohla zrodit idea opravdové zkušenosti.

(…)

Zážitek, přinášející požitek, je fakticky a především symbolicky spojen s drogou (droga přináší zážitek a zážitek se mění v drogu) a droga je zase ideálním denotátem, referentem zboží jako takového: zboží chce vyvolat u konzumenta závislosti, jakou vyvolává droga, chce být tím, bez čeho se konzument neobejde. Droga je zboží »vyráběné« konzumentem. Trh se bez její role referentu neobejde, uchovává jeho ideální podstatu. Nebylo tomu tak vždycky. Rimbaud drogu považoval za možnost »sdělit nesdělitelné«, přinutit jazyk k něčemu, co dosud odmítal. Kdyby se coby osmnáctiletý, kdy přestal psát poezii, vrátil do současné Evropy, určitě by se neobjevil třeba na Czech Teku. Z postav kymácejících se na louce a z jejich množství by vytušil, že každý z nich se bojí být s čerstvě zakoupenou »svobodou zážitku« sám a chce být obklopen vědomím, že všichni kolem konzumují to, co konzumuje on, věděl by, že jejich svoboda je totéž co zážitek a zážitek že svobodu nedokáže uchovat, jen zkonzumovat. Hudba proměněná v pouhý hluk odmítá jazyk a s ním i komunikaci. Hudba i řeč mají údajně společný původ v křiku, volání a nářku a v rytmu vlastním tělu. Redukovat hudbu na hluk a rytmus je jako užívat jazyk, v němž existuje pouze jedno slovo. Pocit štěstí, o který tu údajně jde, zážitek, je založen na osamělé, němé instinktivitě. Na nadvakrát syntetické svobodě. Pokud je tato svoboda »kouskem demokracie« (jak před časem tvrdil ve svém článku v Salonu Práva Václav Bělohradský), pak jen demokracie ochotné ztotožnit svou svobodu se svobodou trhu. Se zbožím, které se už neshlíží jen v konzumentovi, ale i v sobě samém. Jeho narcisismus je jak důkazem jeho moci, tak i bezmoci: moci ovládat konzumenty na způsob drogy, bezmoci ovládat sebe sama, regulovat svou expanzi dovnitř i navenek, do vědomí konzumentů i třeba do Iráku. Lévi-Strauss v jedné ze svých knih rozdělil evropské země na »studené« a »horké«. Horké jsou podle něho ty, kde se rodí a uskutečňuje historie, studené se drží stranou. Kapitalismus se snaží o to, aby dějiny byly už jen dějinami trhu a zboží. Studeného a horkého. Tím horkým jsou především tzv. extrémní zážitky nebo drogy, studeným ty zbývající. Obojí jsou však na prodej, stejně jako »většinové a menšinové hodnoty«.
Technoparty nejsou vzpourou proti těm většinovým (jak se domnívá Václav Bělohradský), jde pouze o zboží, které si ostatní nekupují. Jestliže je hlučně a nenáležitě konzumují, pak je to jiná věc. Radio Šest Českého rozhlasu se ne tak dávno technoparty dokonce pokusilo vydávat za pozůstatek nedokončené likvidace marxismu na západních univerzitách (?!). Zážitek účastníků technoparty není veden úsilím osvobodit intelekt, rozum, ale instinktivitu. Pěstováním instinktů se vyznačovaly a vyznačují snad všechno odrůdy extrémní pravice. Nebezpečně žít, to bylo jedním z hesel italského fašismu. Pouze nebezpečí a ohrožení opatřuje silný zážitek, vždy ochotný vymknout se kontrole zvenčí i zevnitř, zákona i rozumu, znásobit sebe sama a probudit k životu agresivitu, vlastní instinktům a ne rozumu.

x x x

Společnost a stát nejsou jedno a totéž. Jejich soulad či nesoulad, dialog či spor, diskurs, který mezi sebou vedou, bývá označován jako režim. Stát nemůže než »zbožňovat pořádek« (což Václav Bělohradský coby »nedemokratickou hodnotu« vyčítal tehdejšímu předsedovi vlády), společnost jej může buď vyžadovat, je-li ohrožena jeho protikladem, nebo odmítat, považuje-li jej za represívní. Demokracie je společenský systém, stát je instituce, která jej spravuje. Nástroje, jichž používá, nemohou být předány společnosti (nejde dost dobře privatizovat soudy!). Předseda vlády se tenkrát při svém komentování technoparty neobracel coby zástupce společnosti ke státu, ale jako zástupce státu ke společnosti. Prohřešil se přitom, jak tvrdil Václav Bělohradský, použitím »nedemokratického jazyka«. Jako je jazykem trhu reklama, tak jazykem demokracie je politika, diskurs politických stran, jejich střety, taktiky a úklady. Jazykem státu jsou zákony, zákazy a příkazy. Společenské skupiny i jednotlivci usilují o co největší svobodu, stát je nucen ukládat zákony, které ji omezují. Aby mohl vládnout, musí se spojit s nejmocnější, nejpočetnější nebo nejvlivnější částí společnosti a svou vládu ztotožnit s jejími zájmy. Nezrušitelná symbióza státu a společnosti je svou podstatou schizofrenní. Schizofrenie není ušetřen ani jazyk. Nejkřiklavějším příkladem je Bushovo pojmenování války šířením demokracie. Víra v přirozené tíhnutí lidstva k demokracii je obdoba víry v Boha. Demokracie vnucená společnosti, která o ni z jakýchkoliv důvodů nestojí, ať už proto, že neodpovídá jejím kulturním tradicím, nebo není v souladu s jejím historickým vývojem, je násilí a pravý opak demokracie. Jazyk demokracie nezaručuje demokracii, zdánlivě »nedemokratický« jazyk nezakládá nedemokratický režim.

celý text na: ..:. Obrys-Kmen.cz :.
pridej.cz

<= starší příspěvek   novější příspěvek => 
vaše komentáře:
[1] Hanys: hmm (20.01.2007, 13:05:26)
zajimavy nazor. Dost divne, ale neco pravdy na tom je, kdyz se clovek zamysli. Tohle aspon nepsal debil typu Bohuse Dolezala
[2] suttek: 2hanys (20.01.2007, 14:08:45)
s dolezalovym prskanim se to skutecne srovnat neda, tohle je intelektualne propracovanejsi, ale stejne to miri vedle. Hlavni problem techto uvah je, ze autori nemaji s technem zadnou primou zkusenost. A pisou tak nejak od stolu, od televize co jim ukaze kratkej sot. Pak se nedivim, ze je napadaj takovyhle myslenky. Ovsem i kdyby ho nejak fyzicky okusili, asi by je to jeste vic vydesilo a v nazoru utvrdilo. Pokud nemaj nejaky prirozeny tendence tihnout k podobnym divokostem, asi to nejsou schopni pochopit.
Nerikam, ze u na nektery jedince jejich postrehy nemuzu castecne platit, ale ve vetsinovem duchu je to presne o opaku.
O autorove erudici hovori uz to, ze techno nazyva pouze hlukem, pritom je to na rozdil od vestiny vyčpelých žánrů ta nejzajimavejsi hudba za posledni obdobi.
Stary nepruzny zatvrdly mozky uz nemuzou vstrebat ;)