[teknival, czechtek, policejní násilí, lidská práva, lži politiků]
englishprotestykulturavideomédiahumorczechtek

CzechTek WebLog

Palachův týden po osmnácti letech a návod Pavla Přibyla


2007-01-21, 18:55:00 • Retro
Poučení z Palachova týdne: Popravčí čety

Před osmnácti lety řádily komunistické policejní síly na Václavském náměstí. Příslušníci tehdejší Veřejné bezpečnosti i tajné policie se obušky, slzný plynem a vodními děly pokoušeli rozehnat protikomunistické demonstrace v rámci tzv. Palachova týdne. Na netu nelze dohledat příliš jednoznačných informací například o počtu zasahujících policistů, demonstrantů či počtu zraněných.

V krátké informaci na serveru Tiscali Gross chce důkazy, že jeho úředník v roce 1989 bil lidi (17.4.2004) se uvádí: Podle vnitrostranické informace z 16. ledna bylo zásahům prvního dne přítomno 2200 policistů a 1300 milicionářů. Řada demonstrantů utrpěla zranění, na 1400 lidí bylo během týdne zadrženo. Naproti tomu Václav Bartuška v článku pro iDNES.cz Palachův týden 1989: krok ke změně totalitního režimu uvádí, že zadrženo bylo pouze 454 osob a doplňuje, že v nemocnicích skončilo dalších 47 lidí. K představě o počtu demonstrantů informace z článku Palachův týden roku 1989 (Radio.cz 19.1.2002): V neděli 15. ledna 1989 se u sochy sv. Václava sešlo asi 1000 lidí. Ve středu 18. ledna 1989 pak protestovalo až 5000 demonstrantů.

Pro srovnání, při rozehnání Czechteku 2005 u Mlýnce bylo nasazeno necelých 1300 policistů z toho téměř tisícovka byli policejní těžkooděnci. Počet lidí na louce se v době prvního zásahu odhadoval na 5 tisíc. Během dvou provedených zásahů v rozmezí cca 5 hodin došlo k vážnějšímu zranění 5 policistů, 15 zraněných účastníků bylo převezeno do nemocnice. Záchranná služba na místě ošetřila celkem 8 policistů a 26 účastníků.

Ačkoli se pamětníci shodovali, že zásahy policie v během Palachova týdne byly brutálnější než při zákroku na Národní třídě 17. listopadu, nebyl za ně nikdo stíhám.

Naopak řada osob tehdejší režimu, které byly nějak s Palachovým týdnem spojeny, to v novém demokratickém režimu dotáhla celkem vysoko. Někteří působí na významných místech doposud. Stručně jen k několika nejznámějším.

V současnosti nejvýše postavenou osobou, která pamatuje pohotovostní pluk je policejní prezident Vladislav Husák. Vzhledem k tomu, že k SNB nastoupil v 1985 a již v roce 1986 pracuje v odd. dopravních nehod, si s největší pravděpodobností při potlačování protikomunistických demonstrací moc nezabouchal. Alespoň o tom není nic veřejně známo.

Asi nejslavnějším postavou je jeho přítel Pavel Přibyl, pravá ruka pohaslé hvězdy ČSSD baby Grosse. Na něj se provalila jeho slavná minulost velitele roty pohotovostního pluku, když se mu zachtělo stát se šéfem Úřadu vlády. Tuto funkci musel po protestech veřejnosti oželet. Nicméně se mu povedlo uklidit na méně viditelné a přesto vlivné místo. Stal se prezidentem všech policejních sportovců v občanském sdružení Unitop, kde stále úspěšně prezidentuje.
Nic na tom nezměnila ani jeho poslední aféra z léta loňského roku, kdy vyšel najevo jeho čilý telefonický styk s Inspekcí a byl proto podezírán, že se pokoušel společně s Grossem zastavit vyšetřování některých kauz ÚOOZ.

Vysoké funkce se dočkal i Miroslav Borník. Policejní vyšetřovatel, který během Palachova týdne sepsal vynucenou výpověď jednoho zadrženého. Ten ho na tuto skutečnost upozornil a stěžoval si mu na bití, kterému byl vystaven příslušníky StB. Borník jeho stížnosti ignoroval.
Skutečně nejlepší doporučení k tomu, aby se dotyčná osoba stala na několik let šéfem Inspekce ministra vnitra. Odvolal ho až na podzim 2006 ministr Langer, ale na ministerstvu vnitra prý někde pracuje pořád. Neřád.

Dalším, kupodivu také sociálnědemokratickým, problematikem je Jan Slezák. Přibylův velitelský kolega z pohotovostního pluku. Ten v návalu nervozity po odstoupení Přibyla také rezignoval z pozice radního na pražském magistrátu, aby se na něj mohl na podzim 2006 znovu vrátit. Hlasy sociálnědemokratických voličů, hlasy lidu.

Činnost a způsob fungování pohotovostního pluku podprobně popsal historik Pavel Žáček v článku S obuškem v erbu (Reflex 37/2004).

Jednu z justičních skrvn reprezentuje soudkyně Eva Burianová. Spolupodílela se na odsouzení Václava Havla, které následovalo po Palachově týdnu. Dodnes nerušeně soudí u pražského Městského soudu a má za sebou řadu zajímavých rozsudků.Například osvobodila bývalého komunistického premiéra Lubomíra Štrougala nebo snížila trest estébákovi Ladislavu Máchovi, který zabil faráře Josefa Toufara.

A slovy současného předsedy Sněmovny Vlčka, galérku uzavírá bývalý policejní velitel z Palachova týdne Jaroslav Šejvl. Ten v klidu vykonává funkci státního zástupce na Praze 4. Požadavky na jeho rezignaci se objevily před sedmi lety. Časopis Reflex o něm v roce 1999 napsal: Šejvl byl jako náčelník obvodní správy SNB členem tzv. Štěpánova štábu. Tehdy velel týmu policistů a estébáků a v letech 1988-89 spoluorganizoval brutální zásahy na Václavském náměstí. I přes jistý mediální tlak na na přelomu let 1999 a 2000 neodstoupil. Odvolán prý být nemohl a tak je spokojeným a čestným žalobcem až dnešních dnů.

Jak z malé rekapituklace vyplývá, nezbývá než paradoxně souhlasit s prezidentským sportovcem Pavlem Přibylem. Ten v reakci na svou aféru v roce 2004 uvedl:

To se mělo vyrovnat před patnácti lety. Tehdy se měli vzít komunisti, policisté, vojáci, soudci a zastřelit.“


A když s tímhle řešením souhlasí i anarchista Jindřich Lacina, něco na něm asi bude.

Takže pro příště, robocopy a jiné stroje nepřeprogramovávat, ale poslat na šrotiště.
pridej.cz

<= starší příspěvek   novější příspěvek => 
vaše komentáře:
[1] Grygárek: komunisticky prokurator (17.02.2007, 09:28:43)
Právo 13.2.2007
Autor: Petr Uhl Strana: 06 Rubrika: Publicistika

Proč se nevyplácí sázet na Grygárka

Ve veřejné polemice o Liboru Grygárkovi, který měl nahradit současného vedoucího pražského vrchního státního zastupitelství Jiřího Kulvejta, vystoupila i nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Ta řekla, že neexistuje žádný návrh na Grygárkovo jmenování. Takový písemný návrh by mohl být jedině tak její, rozhodoval by o něm ministr spravedlnosti, a ona ho nakonec nepodala.
Vesecká od záměru dosadit Grygárka ustoupila po veřejné kritice ombudsmana Otakara Motejla. Důvodem zamýšlené výměny nebyla ale nespokojenost s Kulvejtovou prací, jak nyní naznačuje Vesecká, ale tlak ODS dosadit do funkce Grygárka.
Co se Grygárkovi vyčítá? Stejně jako státní zástupce dnes i v minulosti prokurátor byl povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dověděl. Vyvážení demonstrantů z Prahy autobusem do katastru obce Jesenice a jejich pouštění na okreskách v lese bylo i v srpnu 1989 trestným činem omezování osobní svobody, vydírání a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Dnes je to, pravda, promlčené.
Podle nynějšího vlastního vyjádření se nezákonné akce Veřejné a Státní bezpečnosti v srpnu 1989 zúčastnil i prokurátor Libor Grygárek, byl v autobuse, který rozvážel 69 ze 75 zadržených demonstrantů. Jistě nikoho nebil, ba ani nevyslýchal, ale svou přítomností na protiprávní akci ji jako prokurátor -tehdy strážce zákonnosti! - legitimizoval. Státní a stranické orgány dbaly, aby jejich jednání a výkon moci vůbec byly uznávány za zákonné a ústavní.
Po roce 1989 se to nestíhalo i proto, že Grygárek by musel stíhat sám sebe.
O jeho účasti na autobusové akci kolovaly písemnosti už v letech 1992-1993, kdy byl ve funkcích generální prokuratury, a které „vypluly“ i dnes. Z funkce vrchního státního zástupce byl Grygárek odvolán v roce 1996 z jiných důvodů, také kvůli policejnímu zásahu proti zločineckému gangu v pražské restauraci U Holubů. Teď je řadovým zástupcem vrchního státního zastupitelství.
Já se nejvyšší státní zástupkyni ani nedivím, že Grygárka jako vrchního státního zástupce chtěla. Z vlastní novinářské zkušenosti z let 1992-93 mohu potvrdit, že Grygárek byl na tehdejší generální prokuratuře profesionálně nejzdatnější. Tón tam ovšem udával generální prokurátor Jiří Šetina, proslavený opakovaným výrokem, že tím či oním - podle momentální potřeby - zákonem se řídit nebude, protože je to zákon komunistický.
Nejvyšší státní zástupce bývá vždy vystaven tlakům. Ještě silnější jsou časté snahy ovlivnit trestní stíhání na nižších stupních státního zastupitelství. Zatím se zdálo, že Vesecká jim čelí. Znepokojení, které nyní vyjádřila nad veřejnou kritikou Grygárkovy minulosti a nad „únikem“ písemností prokuratury, ale nesvědčí o její nestrannosti.
Žádost Vesecké, aby ministr vnitra prověřil, jak v devadesátých letech unikly písemnosti obvodní prokuratury pro Prahu 4 z roku 1989 - a tam Grygárek působil -které použila Česká televize a deník Právo, působí nejen komicky, ale je známkou neliberálního a represívního postoje: nebudeme se zabývat tvrzením samým, ale zjistíme si, kdo k němu poskytl informace...


http://archiv.newton.cz/pr/2007/02/13/fb5b99154c50fd6aaeb88f3d5ea7c120.asp