[teknival, czechtek, policejní násilí, lidská práva, lži politiků]
englishprotestykulturavideomédiahumorczechtek

CzechTek WebLog

Otazníky kolem chartisty Jiřího Hájka aneb hlavní esa tajných služeb na webu Vnitra nehledejte (MF Dnes)


2007-01-29, 19:02:00 • Retro
Velká neznámá Jiří Hájek. Temnoty signatáře Charty 77
(Lukáš Kantor, MF Dnes, 27. ledna 2007)

Více než složité se jeví osudy politika Jiřího Hájka, jednoho z mluvčích Charty 77, jejíž třicáté výročí tuzemská média v uplynulých týdnech intenzivně připomínala. Právě Hájkovi adresoval roku 1978 historik Jan Tesař tato slova: „A vím, čím hlouběji se člověku podaří proniknout do problémů společnosti, tím méně popularity u současníků obyčejně najde. Lidé neradi poslouchají nepříjemné věci. Ale právě v tom je hodnota intelektuálovy (nikoli politikovy) výpovědi o věcech veřejných. Její podmínkou je vědomá abdikace na snahu líbit se většině.“ A „nepříjemné věci“ se velmi pravděpodobně týkají i Hájka samého.
(…)

Vraťme se ještě na chvíli v čase. Jiří Hájek v roce 1950 spoluzakládal Vysokou školu politických a hospodářských věd, aby se vzápětí stal jejím rektorem. Tři roky nato škola zanikla, ale Hájek o exponovanou práci nepřišel – již roku 1954 se stal děkanem Fakulty mezinárodních vztahů UK, která vychovala přinejmenším jednu generaci komunistických rozvědčíků. Jedním z nich byl – dnes „slavný“ – Ladislav Bittman (1931). Fakultu mezinárodních vztahů začal studovat v roce 1950. Po jejím ukončení Bittman byl – jak napsal historik Pavel Žáček v roce 2000 do Reflexu – „rekrutován spolu se svými asi pětatřiceti spolužáky. (...) Komunistická rozvědka procházela právě obdobím expanze (...) a rozšiřovala za nezbytné asistence sovětských poradců řady svých příslušníků.“ Jiným „rekrutem“ byl Miroslav Polreich, stejný ročník jako Bittman. Polreichův vlastní životopis na Britských listech praví: „Absolvoval Fakultu mezinárodních vztahů UK (děkanem prof. Jiří Hájek). Pracoval ve zpravodajské službě (1955-69), kam přešli všichni absolventi fakulty. Na zastupitelském úřadě ve Washingtonu (1957-61) a misi při OSN (1964-69). Aktivně se účastnil mediování v případě šestidenní války v roce 1967 a vietnamské války v letech 1967-68. V době okupace v roce 1968 byl aktivní v Radě bezpečnosti OSN.“

Jestliže Polreich byl roku 1968 aktivní v OSN, musel se pohybovat v blízkosti Jiřího Hájka. Logická, nabízející se otázka tudíž zní: Je myslitelné, aby Polreich a jeho spolužáci pracovali pro rozvědku a jejich bývalý děkan a učitel a později starší kolega či nadřízený nikoli? Odpověď, která je nejblíž pravdě, zní asi takto: Členové ÚV KSČ -a Hájek jím byl – nemohli být verbováni. V tehdejší diplomacii většinou platilo, že titulář byl jedním z mála lidí na ambasádě, který nebyl přímo pracovníkem rozvědky nebo ideospolupracovníkem (za tyto informace děkuji historikovi Petru Zídkovi). Ptejme se tedy, zda Jiří Hájek musel činnost rozvědky alespoň krýt či jinak nepřímo podporovat. V úvahu berme i slova Petra Cibulky, že se jaksi rozumělo samo sebou, že člen strany a tím spíše člen nejužší špičky poskytne informace, je-li o to žádán.

Jméno Miroslava Polreicha na „jediné oficiální verzi“ seznamů StB zveřejněných na internetových stránkách ministerstva vnitra nenajdeme. Nenajdeme tam ani Ladislava Bittmana, ani nikoho z jeho „pětatřiceti spolužáků“, protože tam dodnes chybějí jména z rozvědky a vůbec jména kádrových příslušníků tajné policie. A to i tehdy, jednáli se o jinak všeobecně známé osoby (Bittman) z dob dávno minulých. I tak v České republice dosud vypadá „vyrovnávání se s minulostí“.

celý článek na: ..:. iDNES.cz :.
pridej.cz

<= starší příspěvek   novější příspěvek => 
vaše komentáře:
[1] totalita.cz: reakce Hájek (29.01.2007, 19:45:35)
[2] kolemjdoucí: netají se? (18.07.2011, 06:35:59)