[teknival, czechtek, policejní násilí, lidská práva, lži politiků]
englishprotestykulturavideomédiahumorczechtek

CzechTek WebLog

Bondy zemřel v duchu totálního realismu, zapálenou cigaretou (Blogy.sme.sk)


2007-04-13, 11:33:00 • Komentáře / názory

Totálny realista Egon Bondy

(Eduard Chmelár, chmelar.blog.sme.sk, 11. dubna 2007, 8:22)

Tú strašnú správu mi zavolal Mišo Havran zo Štrasburgu v čase, kedy som ani ja nebol doma. V tej chvíli už informovali o smrti ikony československého undergroundu titulné stránky všetkých českých denníkov, kým na Slovensku o tom ešte nevyšla ani agentúrna správa, hoci Egon Bondy zomrel v ružinovskej nemocnici. Aj tento paradox vypovedá o našom veľkom dlhu voči človeku, ktorý svojím myslením ovplyvnil niekoľko generácií stredoeurópskych intelektuálov.

...

Keby aj Bondy nebol autorom mnohozväzkových dejín filozofie, keby nebolo jeho básní, zhudobnených textov a bohatej politickej publicistiky, na večný pomník by mu stačila kniha, ktorá je dnes označovaná za najvplyvnejšiu a najčítanejšiu prácu českej filozofie druhej polovice 20. storočia – Útecha z ontológie (1967). Svojím významom ďaleko prekračuje aj dielo preceňovaného Jana Patočku – ten bol v tomto kontexte skôr vynikajúcim komentátorom celku, ktorý tvorili iní (Heidegger a Husserl). Bondy napísal svoju kľúčovú prácu už roku 1962. V prvej verzii však bolo obrovské množstvo pre autora typických vulgarizmov, ktoré únosnými ekvivalentmi nahradil profesor Milan Machovec. Napriek tomu sa Útecha z ontológie nevyhla mimoriadne ostrým útokom vtedajších ideológov. Znie to až neuveriteľne, ale tento čistý marxista bol obvinený z propagácie náboženstva... V každom prípade som presvedčený, že o kľúčovom význame tohto diela sa začne zásadnejšie diskutovať až teraz, po majstrovej smrti.

Samozrejme, kto chce moralizovať, poľahky nájde aj Bondyho odvrátenú stránku, tým skôr, že tento filozof ju nikdy neskrýval. Veľa detailov z jeho búrlivej mladosti o ňom prezradil jeho blízky súputník Bohumil Hrabal v novele Něžný barbar. Ako si silne nadrogovaný ľahol na koľajnice, aby sa nechal bezbolestne prejsť, avšak v tú noc bola výluka koľaje, na ktorej Egon ležal, a tak sa ráno neprebudil v ríši vysnívanej ontológie, ale na tej istej trati, zatiaľčo vlaky chodili po druhej. Ako sa opitý v noci vymočil v Hrabalovom byte na koberec, lebo potme sa mu nechcelo ísť na záchod. Ako ho vyviedli z kinosály, lebo počas spravodajského žurnálu a prejavu komunistického politika začal kričať a pľuť. Istý čas dokonca spolupracoval s ŠtB a na rozdiel od iných to nijako nezatajoval, naopak, chválil sa tým, že to robil preto, aby zabránil reštaurácii kapitalizmu. Kapitalizmus považoval za principiálne najhoršie zlo a opakovane vyhlasoval, že proti nemu sa spojí aj s Džingischánom a arabskými fundamentalistami. Keď podpísal Chartu 77. Jan Němec pred Václavom Havlom jeho podpis roztrhal, pretože ho nepovažoval za svojprávneho. Bondy nezostal nič dlžný a chartistov pre ich nedôslednosť nazval tieňovým establishmentom.

Tento chlapík mal skrátka veľa polôh. Bol geniálnym filozofom, undergroudovým básnikom a prozaikom, brilantným publicistom a politickým aktivistom. Napriek drsnosti jeho veršov považoval za základ svojej poetiky Erbenove Kytice a Homéra. Písal texty pre legendárnu skupinu Plastic People of the Universe a DG 307, vystupoval s Požoň Sentimental Orchestrom, hral v divadle. Keď sme v roku 1999 zakladali týždenník Slovo, celkom spontánne vznikla myšlienka, že prvý rozhovor a prvá fotografia na titulnej strane musí patriť Egonovi Bondymu, ktorý sa stal doslova maskotom tohto časopisu. Keď sme s Jánom Čarnogurským a Romanom Kaliským rozbiehali petičnú akciu za referendum o vstupe do NATO, Bondy bol jedným z prvých signatárov, ktorí sa pridali k spoločnej výzve. Bondyho prosto musíte brať buď vcelku alebo ho odmietnuť, nedá sa začleniť a len hlupák sa o to pokúša. Napríklad ako jeden nemenovaný horlivý mladík, ktorý pohoršený jeho nekonvenčnými názormi ho prvoplánovo nazval trockistom, neuvedomujúc si, že presne takto ho nálepkoval režim v desivých päťdesiatych rokoch.

Egon Bondy zomrel naozaj literárne, tak ako napokon každý z členov skupiny tzv. totálneho realizmu. Vladimír Boudník sa obesil. Bohumil Hrabal záhadne spadol z balkóna, keď kŕmil vtáčiky. A Egon Bondy zomrel po tom, čo na ňom vzbĺklo pyžamo od horiacej cigarety. Celý život a v každom režime vzdoroval hochštaplerom všetkých kategórií. A hoci viacerým jeho polohám nerozumiem a ani nechcem rozumieť, rešpektujem integritu a hlbokú autenticitu jeho osobnosti, ktorá sa vinie jeho životom i smrťou. Ako o ňom napísal Bohumil Hrabal, Egon Bondy bol ozdobou materialistického myslenia, Kristom prestrojeným za Lenina, romantikom, ktorému bolo dopriate, aby preskúmal sietnicové pozadie univerzitnej knižnice. Bondy raz v kruhu priateľov povedal: "Já už se s váma zlobit nebudu. Já teď musím vylízt tam, kam za mnou nemůžete, kde budu nezranitelnej: do posledního patra indický filozofie, kde i nirvána je ulpívání. A protože ste schopni všeho, tak odkopnu žebřík, aby ste za mnou nemohli..." Tak sa Ti to podarilo, Egon... Bude nám za Tebou smutno... Kurva fix.

více na ..:. chmelar.blog.sme.sk :. via ..:. TečkaCZ.cz :.

Bondy včera zomrel, pravdepodobne na následky rozsiahlych popálenín, ktoré mu spôsobila zapálená cigareta. Myslím na smrť Jana Palacha a vietnamských budhistických mníchov, ktorí skončili svoj život sebaupálením, a príde mi, že Bondyho smrť zapríčinená ohňom ho s nimi akousi krutou náhodou spojila.

Michal Rehúš: Egon Bondy (1930 – 2007)

Na Bondym je sympatická a zaujimavá jeho celoživotná vernosť svojmu boju. Po 89tom mohol tiež dopadnúť ako pravicová osobnosť z podobného súdka Milan Knížák. Po vypuknutí slobody sa v Prahe dostal do podobného prúseru ako Salvator Dali keď sa vybral do New Yorku. New Yorkskú Dalího príhodu spomína Paul Johnson. Dalí sa špacíroval po uliciach s veľkým pecňom chleba pod pazuchou až kým s hrôzou nezistil, že došlo k najhoršiemu – v New Yorku si ho nikto nevšímal. Bondy bol v tomto rozumnejší a vybral sa do hlavného slovenského malomesta, kde nalíčil svoje pasce na snobov – ako inak – úspešne. (...) Jedna veľká škoda je, že sa Bondy nikdy neocitol a už ani neocitne v Hríbovej relácii Pod lampou. Vidieť ako by dopadla konfrontácia trockistického maoistu, či čo to vlastne Bondy bol s neokorzervatívnou Johnsonovskou 'naivitou' Štefana Hríba – za to by som dal rok života. Žiaľ poslednou srandou a fraškou, ktorú nám majster zanechal zostanú veľkolepé nekrológy z pera 'spriaznených duší'. Odporúčam.

Marián Šarkőzy: U pokladny stál

pridej.cz

<= starší příspěvek   novější příspěvek => 
vaše komentáře:
[1] Lidovky: Bondy (16.04.2007, 09:15:19)
Ivo Vodseďálek: Obrana Egona Bondyho
12. dubna 2007, Lidové noviny

http://lidovky.zpravy.cz/obrana-egona-bondyho-0lt-/ln_noviny.asp?c=A070412_000053_ln_noviny_sko&klic=218756&mes=070412_0


Bondy je dalším důkazem, že charakter a povaha tvůrce jsou něco jiného než dílo. Člověk by předpokládal, že velké dílo může stvořit jen někdo ušlechtilý a čestný – ale asi je to hloupý předsudek, který do mě vtloukli někde ve škole, kde nás učili o klasicích tak, jako by to byli lidé, kteří snad ani nechodili na záchod a jen se vznášeli ve vyšších sférách. Jenže básníci jsou jako ostatní – někdy velcí, někdy uboze malí, a s tím, co vytvoří, to nijak nesouvisí. Ani zpěvák políbený Múzou nezpívá hůř proto, že je v osobním či politickém životě grázl. Jenomže zpěváka, který zrazoval své kamarády, poslouchat nemohu; jednak ho nechci vidět, a pak také nechci slyšet jeho hlas. Kdežto Bondyho poezii čtu dál, znovu a znovu.

Noviny po Bondyho smrti pietně vyzdvihly jeho filozofická díla; no, proti gustu žádný dišputát, ale podle mého názoru nestála za nic.

PETRUŠKA ŠUSTROVÁ
http://lidovky.zpravy.cz/bondy-ca2-/ln_noviny.asp?c=A070413_000057_ln_noviny_sko&klic=218778&mes=070413_0
[2] Lidovky: Bondy (16.04.2007, 09:32:01)
Obavy ze zplanění existence

Oskar Mainx, Autor (*1974) působí na ostravské univerzitě literární kritik
http://lidovky.zpravy.cz/obavy-ze-zplaneni-existence-d12-/ln_noviny.asp?c=A070414_000122_ln_noviny_sko&klic=218805&mes=070414_0
[3] Respekt: Bondy (16.04.2007, 09:47:37)
Jaro, léto, podzim, zima

15.4.2007 07:24 – Kultura – Jan Gregor, Petr Třešňák

Umřel Egon Bondy

Egon Bondy. - Autor fotografie: Pavel Reisenauer

Američtí indiáni říkají, že existují tři druhy bojovníků. Ti, kteří dělají první kroky, ti, kteří udržují při životě ideály, a ti, kteří bojují s démony. Básník, filozof a jedna z nejvýraznějších osobností předlistopadové opozice Egon Bondy patřil k těm prvním. Celoživotní průkopník nových myšlenek a trendů inspiroval svou vnitřní svobodou několik generací mladých lidí, ukázal jim obzory filozofie, náboženství a umění. Pouštěl se na neprozkoumaný terén a nebál se, že zabloudí.
Jenže každý bojovník dovede jen něco. A s démony to Egon Bondy opravdu neuměl.

Půlnoc

Od chvíle, kdy sedmasedmdesátiletý muž zemřel v bratislavské nemocnici na následky popálenin, neuplynul ani týden a už kolují legendy, že se prý zapálil sám v den výročí smrti své ženy Julie. Pravděpodobnější verze říká, že mu chytl náhodou při vaření oděv. Fáma o filozofovi končícím život v tradici nejodvážnějších buddhistických mnichů ilustruje, jak snadno se na Bondyho po celý život nabalovaly legendy.
Sám Zbyněk Fišer, jak zní básníkovo pravé jméno, měl na vzniku bondyovských mýtů nemalý podíl. Stejně jako jeho libeňský kumpán Bohumil Hrabal, i Bondy svůj život občas přikrášloval. V jeho autobiografii Prvních deset let se třeba dočteme historku, jak ho na počátku 50. let kontaktovala v Rakousku po tajném přechodu hranic francouzská tajná služba, a on jí nabídl, že se pokusí rozvrátit stalinskou moc pomocí blech nakažených morem.
Během Vítězného února skandoval osmnáctiletý Zbyněk Fišer při projevu Gottwalda komunistická hesla a krátce poté pomáhal budovat místní stranickou buňku. Na rozdíl od většiny národa ale z iluzí rychle vystřízlivěl. Spřátelil se se surrealisty, poznal osudovou femme fatale Honzu Krejcarovou (dceru Mileny Jesenské) a spolu s ní začal psát poezii, která byla naprostým opakem povinného stalinského optimismu. „SSSR/ Se sesere“ zní nejslavnější verš z období, kdy s Krejcarovou a Ivem Vodseďálkem pěstovali totální realismus neboli trapnou poezii.
Založili samizdatovou edici Půlnoc a Egon Bondy (židovský pseudonym přijal na protest proti antisemitským politickým štvanicím) poprvé v životě dosáhl pověsti průkopníka: jeho záměrně kostrbaté, výsměšné a odzbrojujícím způsobem upřímné říkanky dokonale demaskovaly komunistický režim a život v něm. Neučesané tvorbě odpovídal i básníkův životní styl: bouřlivák, jehož nenávist ke gottwaldovskému zřízení utvrdila poprava přítele Záviše Kalandry, se přiživoval krádežemi, žebráním a pašováním nylonových punčoch z Rakouska.

Marxista zasahuje

Divoké roky kulminují v druhé polovině 50. let, která Bondy v pamětech popisuje jako období „dlouhého piva“. S Hrabalem a grafikem Vladimírem Boudníkem vedou nekonečné rozpravy po libeňských hospodách. Kromě toho se Bondy, jenž navzdory odmítnutí sovětského režimu zůstal přesvědčeným marxistou, začíná zajímat o východní filozofické a náboženské systémy, studuje buddhismus a taoismus. Spontánní prožitek probuzení „hadí síly“ kundalini, popisovaný v indických duchovních textech, ho nasměruje za fotografem, mystikem a jogínem Františkem Drtikolem.
Básník však namísto spirituální cesty volí stezku rozumu – podává si přihlášku na univerzitu. Pár let poté, co studium psychologie a filozofie dokončí, získá invalidní důchod na hlavu. Maniodepresivní filozof už nikdy nemusí do práce a zbytek života stráví četbou, psaním a intelektuálními diskusemi.
V 60. letech se ale sympatický obraz výstředního básníka komplikuje. Záliba v marxismu a taoismu ho přivede k nadšení pro čínského diktátora Mao Ce-tunga. Bondy v něm viděl protiváhu k nenáviděnému SSSR a svůj obdiv pro čínské reformy nemírnil ani v době, kdy bylo jasné, že i Maův společenský experiment za sebou nechal miliony obětí.
Ještě temnější stránkou Egona Bondyho té doby je spolupráce s tajnou policií, jež vyplula na povrch až po listopadové revoluci. Nešlo o nic zanedbatelného – ve 131 zprávách předaných StB během šesti let většinou udával spolužáky z univerzity, kteří četli západní literaturu nebo se hlásili ke katolické církvi. Před čtyřmi lety při osobním rozhovoru Respektu vysvětlil, že měli protikomunistické názory a šlo jim o změnu režimu, což on jako marxista nemohl připustit. Zcela dobrovolně na ně proto začal donášet a důsledky ho nezajímaly: „Pokud ti lidé skutečně jednali se záměrem obnovit kapitalismus, bylo mi lhostejné, jestli za to budou postiženi.“
Není lehké si to srovnat v hlavě: Bondy buď skutečné důvody ke spolupráci zatajil, nebo se musíme smířit s tím, že se pronikavě inteligentní a svobodomyslný muž znenadání proměnil v zaslepeného udavače.

Sejdeme se v Nerudovce

Ale už jsme v 70. letech a znovu se to celé zašmodrchává. Bondy po několikaleté pauze pro StB pracuje znovu, tentokrát ovšem ze strachu (estébáci ho zmáčkli výhrůžkami). Zároveň se vyprofiluje jako klíčový myslitel opoziční subkultury. Tajný agent Bondy doslova rozsévá svobodu a inspiraci. Jeho byt v pražské Nerudově ulici je vyhlášenou zastávkou, kde se protínají svobodomyslné aktivity normalizovaného Československa.
V samizdatu vydá několik knih, které se v intelektuálním prostředí stanou základní četbou. Nejen nejznámější prózy Sklepní práce (1973) a Invalidní sourozenci (1974) nebo Poznámky k dějinám filozofie, které zamýšlel jako nezávislá skripta pro studenty, ale především svazky Indická a Čínská filozofie představují průkopnické práce, které v českém prostředí vyplnily obrovskou díru. „Byl u nás první, kdo dokázal čtivě vyložit východní filozofii a porovnat ji se západní tradicí,“ říká nakladatel Lumír Kolíbal, který chodil k Bondymu na bytové semináře a po revoluci vydal jeho knihy. „Ukázal, že buddhismus nebo taoismus může evropskou filozofii velice osvěžit.“
Zájemci o východní spiritualitu našli v Bondym stejnou oporu jako muzikanti z kapely Plastic People nebo nejmladší generace undergroundových umělců kolem Jáchyma Topola, Petra Placáka nebo Víta Kremličky. „Bondy neměl žádné předsudky, uvažoval nedogmaticky a měl autentický zájem o všechno nové,“ vzpomíná historik a Petr Placák, který začal Bondyho navštěvovat, ještě když chodil na základní školu. „Pořád vám někdo někde říkal, že jste blbec a nic nedokážete. A najednou se s vámi bavil nesmírně vzdělaný člověk, kterého zajímalo, co si myslíte, a bral to vážně.“
Bondy byl mistr v propojování lidí podobného smýšlení. Dodejme, že svých pestrých kontaktů nezneužíval pro potřeby tajné policie – vědomě se vyhýbal informacím, které by mohly někoho poškodit, a v časech největšího nátlaku StB společenské styky minimalizoval, aby známým neublížil.

Problém? Spíš výzva

V Bondym můžeme zahlédnout mnoho bytostí. Nepřestává fascinovat jako sžíravě upřímný glosátor v časech, kdy byla sekera nabroušena. Můžeme ho vnímat jako oázu otevřeného myšlení uprostřed normalizace. Anebo coby pomateného ultralevičáka, který po revoluci chodil řečnit na manifestace komunistických stran a psal do Haló novin.
Jako bolestína, který si věčně stěžuje, že v tom odporném kapitalismu nemá ani na salám. Člověka odtrženého od reality nebo taky vizionáře, který svou pronikavou inteligencí v esejích ze 70. let předjímá některé hlavní otázky technologické éry, později podobným způsobem vycítí postupující globalizaci a ve 21. století ho lidé o generace mladší budou zvát na konference o umělé inteligenci. Můžeme vidět pošahaného udavače nebo nedoceněného génia.
Tímhle vším Egon Bondy taky byl. Jakmile mu však zkusíte přiřadit jen jednu z charakteristik, proklouzne mezi prsty a zjeví se jako někdo zcela opačný. Bondyho rozporuplnost bychom neměli vnímat jako problém. Představuje spíše výzvu k přemýšlení o minulosti země i roli osobnosti v českém veřejném životě. Ať už byly totiž jeho úlety jakkoli protivné, byl myslitel, jakých máme zoufale málo. Riskující nonkonformista, který kašlal na kariéru, psal a přemýšlel tak, aby čtenáře přitáhl a zaujal. Neuzavíral se žádné debatě, i ve svých pětasedmdesáti se dokázal učit novým věcem a nebál se propojovat tak vzdálené světy, jakými jsou buddhistická filozofie a kyberpunk. Originál.


[4] Respekt: Bondy video (17.04.2007, 15:58:27)
In memoriam Egon Bondy

Ivan Martin Jirous, Vratislav Brabenec a Martin Machovec vzpomínají na zesnulého básníka Egona Bondyho.

http://video.respekt.cz/In-memoriam-Egon-Bondy.html

[5] Respekt: Bondy video (17.04.2007, 15:58:55)
In memoriam Egon Bondy

Ivan Martin Jirous, Vratislav Brabenec a Martin Machovec vzpomínají na zesnulého básníka Egona Bondyho.

http://video.respekt.cz/In-memoriam-Egon-Bondy.html

[6] Machovec: Bondy (18.04.2007, 23:01:15)
Za Egonem Bondym

Martin Machovec

Cesta literáta, básníka i filosofa

Dne 9. dubna 2007 zemřel v Bratislavě Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer. Bylo mu 77 let. Bondyho odchodem tam, o čem psal jako o „rajských ostrůvcích“, kde zemřelým, a přece živým lidem bude dáno setkat se a radovat, se uzavírá jedna velká kapitola v dějinách české literatury a kultury 20. století, kapitola často opomíjená, bagatelizovaná, avšak velmi významná.

http://www.tydenika2.cz/?mode=art&id=37762
[7] Lidovky: Bondy se upálil (19.04.2007, 16:49:11)
BRATISLAVA 19. dubna 2007 | 13:50 Duchovní otec českého undergroundu Egon Bondy zemřel na následky popálenin třetího stupně. Napsal to slovenský týdeník Plus 7 dní, podle kterého se Bondymu stala osudnou cigareta, s níž usnul v posteli. Rodák z Prahy, vlastním jménem Zbyněk Fišer, zemřel v Bratislavě 9. dubna ve věku 77 Zemřel básník Egon Bondy

Neštěstí známého bohéma, který se do Bratislavy uchýlil v roce 1993 na protest proti rozdělení Československa, postihlo koncem března. Podle týdeníku se mu patrně vymstil zvyk kouřit v posteli. Usnul a od hořící cigarety se mu vzňalo pyžamo. Probudil se zřejmě až poté, co začal hořet, napsal Plus 7 dní. Hospitalizován byl 23. března, svým zraněním však podlehl.

"Ukončil svou pozemskou pouť a je třeba říci, že to udělal poeticky, efektně až mysticky. Myslím, že by byl spokojen s tím, jak to bylo všechno zrežírováno," komentoval Bondyho smrt jeho mnohaletý přítel Laco Teren. V závěti prý však Bondy žádal, aby jeho smrt nebyla medializována a aby z něj nedělali hrdinu. Údajně mu totiž vyhovovala pozice nepohodlného intelektuála a člověka na periférii

http://lidovky.zpravy.cz/egon-bondy-pry-zemrel-na-popaleniny-dbf-/ln_kultura.asp?c=A070419_135053_ln_kultura_vvr
[8] Petr Holub: Bondy (19.04.2007, 17:02:33)
Produkci literatury a hudby tehdy provázely schůzky uzavřených přátelských skupin po malostranských hospodách a mladí lidé, převážně z nižších či komunisty perzekuovaných vrstev, tehdy mohli získat pocit že v prostředí „podzemní kultury“ či „undergroundu“ se dá žít.
Skutečně to šlo několik let. Komunistická tajná policie ale počátkem osmdesátých let podzemní kulturu přece jen rozbila, zřejmě by však dopadla stejně, i kdyby se komunisté snažili méně.
Potkat dnes pamětníky je těžké. Ještě nejlépe dopadli ti, které StB donutila k emigraci. Vrací se občas do Čech a obvykle říkají, že nejlepším okamžikem jejich života byl přechod komunistických hranic do západního Německa.
Část skončila ve vězení, kde jim režim zpravidla dokázal zlomit páteř. To však není jen případ Jirouse vězněného přímo za kulturní aktivity. Do kriminálu bylo možné se dostat za odmítání vojenské služby (sazba dva až pět let), dokonce za příživnictví (příživníkem byl ten, kdo nepracoval víc, než šest týdnů). Ovšem značná část podzemní kultury se stala regulérní součástí kriminálního podsvětí, a tak důvodem k policejnímu pronásledování byla také výroba pervitinu a vykrádání lékáren.
Nebylo málo těch, kteří se prostě upili.
Mnozí se integrovali do společnosti jako udavači StB. Podzemní kultura tak ztrácela dech i přitažlivost. Jaký vlastně mělo smysl chodit na večírky, ze kterých se dostávaly zápisy do ústředí StB? To byl i případ Bondyho, nevymykající se z příběhu jedné generace.
Dnes veřejnost básníka Bondyho především odsuzuje za spolupráci s StB. Ale je to skoro stejné, jako mít někomu za zlé, že tehdy dělal kulturu na nejvyšší úrovni. A podzemní kulturu sedmdesátých let by bylo škoda zapomenout.

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/petr-holub.php?itemid=461#nucleus_cf
[9] mystifikace: Bondy v Budapešti (20.04.2007, 13:07:26)
[10] Poslední rozhovor: Egon Bondy (21.04.2007, 12:59:11)
Poslední rozhovor s Egonem Bondym
http://www.novinky.cz/kultura/posledni-rozhovor-s-egonem-bondym_113558_5n9vd.html

Nakladatelství DharmaGaia brzy vydá první ze čtyř svazků Bondyho souborného Filosofického díla. Lumír Kolíbal zároveň připravuje webové stránky egonbondy.info, kde bude uveden i tento rozhovor v plném znění.

Zdenko Pavelka, Právo
[11] Magor: Bondymu (22.04.2007, 17:40:10)
19.04.2007 - str. 02
Ivan Martin Jirous

Na loňské Vánoce mi poslal Egon Bondy do Staré Říše dvojverší: V neotřesitelné láskyplnosti vám a všem vašim všechno nejlepší Už v dobách, kdy Bondy ještě neměl rukopis poněkud stařecky roztřesený, jsem byl jedním z mála lidí, kteří ho dokázali bez problémů plynně přečíst. „Nečitelný“ pohled s hlavou slovenské gotické Madony na aversu se mi dostal do rukou až nedávno. Chystal jsem se napsat Bondymu dopis. Poslal bych ho po Zdenkovi Pavelkovi, který chtěl jet do nemocnice za Bondym, až se jeho stav zlepší. Nu, nezlepšil se. Tak tedy už na rajské ostrůvky, o nichž Bondy psal v Invalidních sourozencích, za ním posílám básničku.

Modlím se také v láskyplnosti ať ten, jenže zbavil Vás osamělosti, umožní setkání Vám s Julií.
Přese všechno Vás stále miluji.

13. dubna 2007 Magor

Foto autor| Foto Lukáš Táborský
[12] Magor: Bondymu (22.04.2007, 17:41:17)
19.04.2007 - str. 02
Ivan Martin Jirous

Na loňské Vánoce mi poslal Egon Bondy do Staré Říše dvojverší: V neotřesitelné láskyplnosti vám a všem vašim všechno nejlepší Už v dobách, kdy Bondy ještě neměl rukopis poněkud stařecky roztřesený, jsem byl jedním z mála lidí, kteří ho dokázali bez problémů plynně přečíst. „Nečitelný“ pohled s hlavou slovenské gotické Madony na aversu se mi dostal do rukou až nedávno. Chystal jsem se napsat Bondymu dopis. Poslal bych ho po Zdenkovi Pavelkovi, který chtěl jet do nemocnice za Bondym, až se jeho stav zlepší. Nu, nezlepšil se. Tak tedy už na rajské ostrůvky, o nichž Bondy psal v Invalidních sourozencích, za ním posílám básničku.

Modlím se také v láskyplnosti ať ten, jenže zbavil Vás osamělosti, umožní setkání Vám s Julií.
Přese všechno Vás stále miluji.

13. dubna 2007 Magor

Foto autor| Foto Lukáš Táborský
[13] radiožurnál: bondy (22.04.2007, 20:42:36)
Zemřel básník Egon Bondy

14.4. 2007

Moderátor (Eva Hanzlová):

V Bratislavě zemřel básník, filosof a nekonformní osobnost Egon Bundy, vlastním jménem Zbyněk Fišer. Autora 40 básnických sbírek, několikadílných Dějin filosofie a monografie Budha znala širší veřejnost především jako tvůrce textů undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe. Osobnost i tvorbu Egona Bondyho připomenou její členové v příspěvku Věry Masopustové.

Redaktor (Věra Masopustová):

Marxista okouzlený východní filosofií, básník i agent STB. Rozmanitá a těžko zařaditelná osobnost, která zanechala ve všech oblastech svého působení výraznou stopu. Takto na Egona Bondyho vzpomíná manažer skupiny The Plastic People of the Universe Martin Magor Jirous.

Host (Martin Magor Jirous):

Ta Bondyho role je především v tom, že on nikdy neodmítl nikoho, kdo k němu přišel z těch mladejch lidí, byl naprosto neúnavný v tom, jak šířil kolem sebe osvětu v těch dobách, kdy vlastně tady bylo absolutní temno informační.

Redaktor (Věra Masopustová):

S STB začal Bondy spolupracovat už na začátku 50. let. podle dalšího z Plastiků Vratislava Brabence byla jedním z důvodů, proč podlehl, krutá zkušenost. Komunisté popravili jeho přítele Záviše Klandru.

Host (Vratislav Brabenec):

Kdyby vám oběsili kamaráda, tak byste podepsal cokoliv. Egon byl od roku 53 agentem Státní bezpečnosti a když jsme s ním od 70. let kamarádili, tak vždycky říkal, prosím tě, nic mi neříkej, já bych jim to zejtra musel říct.

Redaktor (Věra Masopustová):

Vratislav Brabenec také připomněl, jak významné dílo po Zbyňku Fišerovi alias Egonu Bondym zůstalo.

Host (Vratislav Brabenec):

To byl poctivej boj, obrovsky poctivej boj nejen o filosofii, ale i o tu literaturu. I o to teda básnický vyjádření.

Moderátor (Eva Hanzlová):

Tak to byly události uplynulého týdne. Stihli jsme v něm oslavit i Velikonoce. Před námi jsou další dny plné zajímavých informací, které za vás budeme sledovat a včas je k vám zpracované doručíme. Za vaši pozornost děkuje Eva Hanzlová.
[14] Samuel: Ostuda UZUNOGLU (23.04.2007, 13:34:38)
Yekta Uzunoglu
Chcete vědět, jak se cítí kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu? Je obětí konkurenčního boje a justičního spiknutí?
Lékař, publicista a obchodník kurdské národnosti původem z Turecka Yekta Uzunoglu se narodil v roce 1953. V České republice v roce 1979 vystudoval Lékařskou fakultu UK, ale vzápětí byl kvůli svým kontaktům s chartisty ze země vyhoštěn. V následujících letech žil ve Francii, kde se mimo jiné angažoval v činnosti organizace Lékaři bez hranic; jako její člen působil postupně v Íránu a Iráku. Za toto působení mu turecká vláda odebrala cestovní pas. Od roku 1981 žil a pracoval jako politický uprchlík v SRN a i nadále se angažoval v boji za práva Kurdů, za což mu bylo odebráno turecké občanství. Po listopadových událostech roku 1989 obnovil svou činnost v České republice, brzy nato také začaly jeho problémy s českou justicí, které se táhnou až dosud. U vzniku jeho sporu s českým státem stojí smlouva o výhradním zastoupení na Středním východě, kterou roku 1994 uzavřel s podnikem Škoda Praha. V rámci své činnosti v této oblasti se dostal do sporu s reprezentantem ŠkodaExportu Jaromírem Johanesem, v září 1994 byl zatčen a obviněn z údajného obchodu se zbraněmi a drogami, později policie své oznámení změnila s tím, že je viněn z vražd, vydírání, mučení a tunelování. Byl vzat do vazby, kam mu bylo na podzim roku 1996 doručeno rozhodnutí o udělení německého občanství. Po svém propuštění podal trestní oznámení pro pomluvu na vyšetřovatele Jiřího Gregora a v květnu 1997 odjel na návštěvu rodiny do Turecka. Místní úřady mu zakázaly opustit zemi, vycestovat mohl díky tlaku mezinárodní politiky až v říjnu. I po návratu byl nadále stíhán za údajné omezování osobní svobody a mučení tureckého emigranta Gürkana Gönena, jehož věrohodnost ale byla médii i ochránci lidských práv opakovaně zpochybněna. V říjnu 2003 soud projednávání případu zastavil, Uzunoglu se ale odvolal s tím, že chce, aby věc byla dotažena do konce a jeho jméno očištěno. V březnu letošního roku mu soud uložil za výše zmíněné trestné činy dvouletý podmíněný trest se zkušební dobou na pět let, lékař se na místě odvolal. Případem se tak bude zabývat Městský soud v Praze. Uzunoglu je nositelem ceny Františka Kriegla, která mu byla Nadací Charty 77 udělena v loňském roce. Na jeho podporu vystoupila řada známých českých osobností, mimo jiné Václav Havel, John Bok, Pavel Dostál, Táňa Fišerová, Svatopluk Karásek, Karel Schwarzenberg, Jaromír Štětina nebo Petruška Šustrová.


[15] gita.cz: bohoslužba za Bondyho (01.05.2007, 09:00:42)
Vikářka: Egon Bondy byl „jinou ovcí“
30.04.2007 10:23 | Andrea Cerqueirová
V modlitebně Pražského sboru Luterské evangelické církve se v neděli uskutečnila bohoslužba za zesnulého básníka, spisovatele a filozofa Egona Bondyho. Vikářka Eduarda Heczková ve svém netradičním kázání zdůraznila, že život Bondyho byl naplněn hledáním smyslu života a úsilím o spravedlnost.

http://www.ta-gita.cz/zpravodajstvi/vikarka-egon-bondy-byl-jinou-ovci/
[16] Motlidba za Egona Bondyho: Prosím Tě touhou Marxe a Lenina (01.05.2007, 10:17:59)
Motlidba za Egona Bondyho
Eduarda Heczková

Prosím Tě touhou Marxe a Lenina
touhou po bratrské společnosti
touhou po lidštějším, krásnějším světě
touhou tisíckráte ztroskotanou
oplivanou a pošlapanou
a přeci vždy znovu se objevivší
touhou věčně živou
nepochopenou
a nenaplněnou…

http://www.blisty.cz/art/34083.html
[17] Bondy: také černoši z Ameriky musí tlumit svoje vzlyky (12.05.2007, 11:34:41)
Egon Bondy se narodil 20. ledna 1930 v Praze jako syn československého legionáře. Od mládí patřil k jeho nejbližším přátelům Ivo Vodseďálek:

Doba 50. let se mladým umělcům jevila jako absurdní, zbýval jen výsměch. Bondy začal psát lapidární pseudoprimitivní básně, které dodnes kolují mezi lidmi:
Egon Bondy, foto: ČTK
"Ta nejslavnější, často citovaná, vznikla z toho důvodu, protože my jsme chodili na sovětské velkofilmy. To bylo něco monstrózního. A byli jsme sami v těch biografech! tak jsme si koupili láhev vína, cigarety, seděli jsme v lóži, popíjeli... a sledovali to. Sami. To skutečně bylo něco tak absurdního, ty filmy! Nás ta absurdita těšila! Tak o tom Bondy napsal to čtyřverší, které je neustále citované: Ve všední den i v neděli/ všechno už je v prdeli/ jen ty filmy sovětský/ ty jsou vědecký. Krásná je báseň Na smrt Stalina, kterou napsal v den jeho úmrtí, já to neumím zpaměti: ...také černoši z Ameriky musí tlumit svoje vzlyky..."

"Byla to divná doba po tom roce 1945, my jsme věděli, že byly procesy v Rusku v roce 1937, že Kalandra napsal Surrealismus proti proudu, kde to odsoudil a dokázal tam přesně na faktech, jak je to vykonstruované. Skutečně a definitivně nám otevřela oči poprava Kalandry."

Egon Bondy: 1. máj o marxismu, čínské filosofii a StB

[01-05-2007] Autor: Vilém Faltýnek
http://www.radio.cz/cz/clanek/90916
[18] Egon Bondy (1930-2007): english (05.06.2007, 22:29:08)
[19] Classic Handbags: fashion handbags (07.10.2009, 08:54:31)

Best Fashion Classic Handbags

Best Discount Cheap Handbags

Best Replica Wholesale Handbags

2009 New Designer Handbags

Super Quality Lv Handbags

Stylish High Quality Handbags

Best Durable Cheap Handbags

Best Fashionable Luxury Handbags

Best Beautiful Fake Handbags

Best Replica Famous Handbags

[20] christian louboutin: cvb (21.11.2009, 03:05:52)
What kind of match can perform a lady'millions of style?louis vuitton handbags reflect the luxury,designer handbags both fashion and graceful,ugg classic tall boots'noble can make you more in temperament charming,designer shoes can let your legs more slim and sexy,but their'expensive prices will make our lifes have more pressure,also our dream will only be the dream itself.Now,only the handbagscom.com can make your dream come true.UGG Classic Short Boots and UGG Ultra Tall Boots which produced by christian louboutin both in high quality and inexpensive,also the quality has no difference between the replica handbags with affordable prices and the smuggled goods handbags,if you want to be the spotlight,please come to your Shopping Paradise:handbagscom.com.
The products list of Handbagcom.com are as follow :
dkny women's shoes dkny women shoes dkny men's shoes gucci boots cheap gucci shoes chloe edith bag christian louboutin boots herve leger dress Herve Leger red leather handbag leather shoulder bag laptop bags leather briefcases leather hand bags italian leather wallet pink handbags fake handbags authentic designer handbag designer bags christian dior replica handbags leather handbags fashion handbags purse replica fake designer replica handbag clutch purses UGG Classic Tall ugg sheepskin boots UGG Amelie Suede Sandals UGG Ascot Slippers Ugg Halendi Sandal UGG Women's Classic Short Paisley UGG Nightfall Boots UGG Men's boots UGG Skimmer UGG women's Tasmina UGG Ultra Tall Boots UGG Ultra Short Boots UGG Sundance II Boots UGG Knightsbridge Boots UGG Classic Mini Boots UGG Kid's Classic UGG Fluff Flip Flop UGG Classic Crochet boots Ugg Womens Boots UGG Infant Erin Boots UGG Cozy Slipper UGG Classic Tall Metallic UGG Bailey Button Boots UGG Classic Cardy Boots UGG Classic Short Metallic Ugg Classic Tall Boots Chocolate UGG Classic Tall Boots Chestnut Sand UGG Classic Tall Boots Black UGG Classic Tall Boots Ugg Classic Tall Boots Grey Black UGG Nightfall Boots