[teknival, czechtek, policejní násilí, lidská práva, lži politiků]
englishprotestykulturavideomédiahumorczechtek

CzechTek WebLog

Jak nezabít demonstranty. Gumové projektily, akustická děla a další "bezpečné" zbraně (ČRo6)


2007-06-9, 10:13:29 • Protestní akce
Gumové projektily po G8?

Internetový server Spiegel Online v souvislosti s nepokoji okolo summitu přináší obsáhlý článek o prostředcích proti výtržníkům. Gumové projektily jsou stále v řadě zemí považovány za nejpohodlnější zbraň proti řádění demonstrantů, jakého byl naposledy svědkem německý Rostock. Existují však už i modernější a účinnější nástroje, které může policie proti narušitelům veřejného pořádku nasadit, píše server. Seznam zemí, které používají k rozhánění nepokojů střelbu gumovými projektily, je pořádně dlouhý: Argentina, Bolívie, Venezuela, Gambie, Pobřeží slonoviny, Nepál, Bangladéš nebo Egypt. Lékaři a skupiny ochránců lidských práv však před používáním této munice varují. Projektily mohou způsobit těžká zranění a na krátkou vzdálenost "přivodit vážné, či dokonce smrtelné úrazy". V roce 2003 to napsala organizace Amnesty International, která kritizovala stále častější nasazování tohoto prostředku francouzskou policií.

Po výtržnostech v Rostocku, kde demonstranti házeli po policistech kameny, tyče a zápalné láhve, zazněly i v Německu hlasy požadující používání gumových střel. Německé policejní odbory s tím však nesouhlasí. "Dálkové zbraně s gumovými střelami nejsou vhodný prostředek," míní předseda organizace Konrad Freiberg, podle něhož je při jejich použití příliš vysoké nebezpečí pro nezúčastněné. Také mluvčí policejních složek dohlížejících na summit G8 v severoněmeckém Heiligendammu Alex Falkenberg úvahy o nasazení gumové munice proti demonstrantům odmítl. "Je to nesmysl. Taková debata je naprostá hloupost," prohlásil. Ministerstvo vnitra spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko připomnělo, že proti aktivistům, kteří házejí kameny a jiné předměty, je možné upotřebit vodní děla.
V jiných státech však policejní jednotky neváhají ke gumovým projektilům sáhnout. Belgičtí vojáci jimi například rozháněli dav afghánských demonstrantů, bezpečnostní složky je použily také při nepokojích provázejících zasedání Světové obchodní organizace v roce 1999 v americkém Seattlu. Dlouhou tradici mají rovněž v jinak mírumilovném Švýcarsku. Zde je dobře zdokumentováno i nebezpečí, které od tohoto druhu munice hrozí. Podle zprávy Sdružení nezávislých lékařek a lékařů z roku 2003 kvůli nim už v 80. letech minulého století přišlo o oko nejméně pět lidí. Jsou zaznamenány i smrtelné případy, k nimž došlo při zásahu krku. Ve Švýcarsku se používají převážně projektily menší velikosti z gumové drti. Při vystřelení ze vzdálenosti 20 metrů mají rozptyl dva metry. Podle Sdružení se tedy nevyplatí jimi mířit na nohy. Organizace již vyzvala k zákazu této "nebezpečné zbraně", při letošních prvomájových nepokojích v Curychu ji však policie znovu nasadila. Gumové projektily používá také izraelská armáda, a to především proti Palestincům na okupovaných územích. Jejich zvláštností je, že mají kovové jádro, které je potažené pryží. Podle palestinských lékařů už tyto střely zmrzačily stovky Palestinců.

Existují však i modernější prostředky. Výzkumné týmy na celém světě intenzivně vyvíjejí zbraně, které dokážou zastavit nebo rozehnat protivníky pomocí elektrického šoku, hluku, zápachu nebo vysoké teploty, aniž by je ohrozily na životě. Ani ty ale nejsou zcela bez rizika. Nejrozšířenější jsou takzvané tasery, neboli dálkové elektrické paralyzéry, které na vzdálenost okolo deseti metrů oslabí osobu zasaženou elektrickým výbojem asi na 30 vteřin. Nebezpečí se u nich skrývá především v ocelových háčcích, které jsou před výbojem na protivníka vystřeleny a při zasažení oka je mohou vážně poškodit. Amnesty International má zdokumentováno nejméně 200 smrtelných případů použití takového paralyzéru. William Schulz, prezident americké pobočky této organizace, vidí hlavní problém v tom, že policisté tuto zbraň používají i při rutinních zákrocích, a ne jen v nejnutnějších případech. V Evropě ji mají ve výbavě policisté ve Švýcarsku, Velké Británii, Švédsku a Finsku.

K dispozici jsou rovněž takzvané poměrně bezpečné akustické zbraně, které mají velikost zhruba jako televizní satelit a vysílají drásavý zvuk o síle asi 150 decibelů. Při takovém hluku ovšem zase nelze vyloučit poškození ušních bubínků osob, které jsou mu vystaveny. Pořádně "zatopit" svým protivníkům dokáže americká armáda. A to doslova. Používá k tomu mikrovlnná děla, která v místě zásahu na krátký čas zvýší teplotu kůže až na 50 stupňů Celsia. Nepříjemný pocit, který lze přirovnat k sáhnutí si na rozžhavenou žárovku, se následně rozlije po celé části těla, která je otočena ke zbrani, a donutí zasaženého odvrátit se. Kritici této metody však tvrdí, že trvá příliš dlouho, než pálení začne působit, a tak metodu nelze použít za všech okolností.

Vědci se snaží vyvinout i chemické prostředky, které by byly schopné protivníky efektivně znehybnit nebo zklidnit. Podobný druh zbraně už v minulosti použily například ruské bezpečnostní síly při zásahu v moskevském divadle na Dubrovce v roce 2002. Narkotický plyn fentanyl měl paralyzovat 40 čečenských teroristů, kteří zadržovali okolo 800 návštěvníků divadla. Dávka však byla příliš velká a spolu s teroristy nakonec zemřelo také 129 rukojmích. Nic z toho však v Německu proti narušitelům schůzky představitelů sedmi průmyslově nejvyspělejších zemí a Ruska použito nebude. "Můžeme nasadit jen to, co nám dovolují zákony," konstatuje policejní mluvčí Jessica Wesselová. Ty počítají pouze s pouty, vodními děly, obušky, zábranami, služebními psy a koňmi, obrněnými automobily a slzným plynem.

zdroj: ..:. rozhlas.cz/cro6 :.

pridej.cz

<= starší příspěvek   novější příspěvek => 
vaše komentáře:
[1] krtek: (09.06.2007, 15:01:04)
Největší vtip je v tom,že kdyby tam ti fízlové vůbec nebyli,tak by tam k žádnýmu násilí nedošlo.Většinou se demonstranti nebijí mezi sebou.A když jo,tak je to jejich problém.