[teknival, czechtek, policejní násilí, lidská práva, lži politiků]
englishprotestykulturavideomédiahumorczechtek

CzechTek WebLog

Mediální diverze Ztohoven české novináře neprobrala (Blisty.cz)


2007-06-25, 6:30:00 • Média
My prostě máme strach…
(Dalibor "Exx" Záhora, Britské listy, 25. června 2007)

Čin diverzantů Ztohoven zůstal v Česku nedoceněn


Před týdnem pronikla umělecká skupina Ztohoven do živého vysílaní České televize s fiktivním atomovým výbuchem v české krajině. Den po té svůj čin doplnila prohlášením, které upřesnilo smysl akce.
Podařilo se jim dosáhnout cíle, který v prohlášení deklarovali? Zdá se, že ne. Diverzní akce sice vzbudila rozruch, sebereflexe médií se ovšem zatím nekonala. Převažovaly spíše odsudky či trivializace jejich ojedinělého činu. Jistě, jsme v Čechách.

„Hacknutí“ televizního vysílání nebývá častým jevem. Internetová encyklopedii Wikipedia eviduje jen několik takových úspěšných akcí a mystifikační nukleární výbuch se mezi ně právem zařadil.

Proniknutí do televizního vysílání sice nevyžadovalo náročné překonání bezpečnostních systémů, ale čin to nesnižuje. Ba naopak, právě i jednoduchostí a originalitou nápadu Ztohoven triumfují. Lze se jen divit, že pořad tohoto typu nezneužil někdo již dřív.

Událost pronikla do zahraničních zpráv (např. německý Spiegel)i odborných médií (Heise Security). Web ztohoven.com byl během neděle kvůli přetížení převážně nedostupný (v noci na pondělí byl přesměrován na profil serveru myspace.com). Videozáznamy s narušeným vysíláním České televize se okamžitě staly hitem na serveru Youtube. Nejúspěšnější klip má po týdnu přes 400 tisíc zhlédnutí. Pro srovnání, populární video s pohlavkem Miroslava Macka Davidu Rathovi má po roce přes 100 tisíc zhlédnutí.

Ani tyto skutečnosti nezabránily některým negativním reakcím z novinářských kruhů. Natož aby je přiměly zabývat se podstatou věci, na kterou Ztohoven upozornili. Vévodil jim, kdysi disidentský, týdeník Respekt.

více na: ..:. Blisty.cz :.
pridej.cz

<= starší příspěvek   novější příspěvek => 
vaše komentáře:
[1] dfens-cz: ztohoven- novináři vyrobili větší průšvih (25.06.2007, 06:43:54)
Atomový výbuch...
Vydáno 24. 06. 2007 (1002 přečtení)

... aneb čím víc průser, tím víc novinařina

Novináři zase nezklamali a vyrobili větší průšvih, než to ve skutečnosti je, ve svém obvyklém stylu „čím hůř, tím líp“. Článek od novinářky Pavly Kubálkové je plný takových výrazů, jako „hackeři útočí“, „vniknutí do vysílání“, „pochybení“, „až rok vězení“, „šíření poplašné zprávy“, atd. Dokonce je tady napsaná věta, která dost dobře demonstruje dnešní rychložurnalistiku:

http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2007062401
[2] Roman: No teda (25.06.2007, 16:12:14)
No nečet sem ani čtvrtinu těch novin, no ale to je teda zdrcující shrnutí.
[3] Jean Pierre Cretain: (25.06.2007, 18:27:03)
To není jaderný výbuch,ale kobliha na komíně!
[4] Martin Fendrych: Ztohoven se jentaknedostanem (26.06.2007, 09:22:35)
Martin Fendrych

Ztohoven se jentaknedostanem

Sedmnáctého června po osmé ráno se v živém pořadu České televize Panorama na několik vteřin objevil atomový hřib. Kameru v Černém Dole v Krkonoších vypojili členové umělecké skupiny Ztohoven a místo nudných záběrů utěšené krajinky odvysílali výbuch atomové bomby. Záměnu sledovalo asi 45 tisíc (údajně vyděšených) diváků. Co kumštýři chtějí říct?

Jeden z nich pod jménem Leopold Korecký řekl Právu: "Média, a skrze ně firmy a politici, nás stále manipulují.

Zvlášť televize má ohromný vliv a my jsme chtěli vyzkoušet, jak lidé zareagují. Atomový výbuch je něco, co lidskou pozornost zaujme." Jiný členn Zthohoven na iDNES varuje před "záměnou mediálního obrazu světa za svět jako takový", což samozřejmě nejen neškodí, ale je toho výsostně třeba. Diváci prý byli vyděšeni, ale zřejmě to nebylo tak horké, z Krkonoš lidé v hrůze neprchali. To čtení románu H. G. Wellse v roce 1938 v rozhlasu vyvolalo ve Spojených státech paniku; posluchači si mysleli, že svět napadli mimozemšťané. Síla médií se tehdy projevila naplno. Skupina Ztohoven Čechy nevyděsila a také by na to několik vteřin asi nestačilo. Zato upozornila na fakt, že média jsou setrvačně chápána coby poskytovatelé INFORMACÍ, kterými však už delší dobu tak úplně nejsou. Nejsme. Informovat už není hlavní téma novin, rádií a televizí. Atomový hřib je absurdní výtvarné dílo; dívat se na výbuch jaderné bomby na obrazovce je nepochybně show. A média jsou čím dál víc "shownatá". Říkáme, že žijeme v informační společnosti. Večer sledujeme zprávy. Kolik lidí u nás na ně kouká? Milion? Dva? Jak kdy, podle toho, co se děje. A na určitou zprávu se spolu s námi u televize dívají stamiliony, někdy miliardy lidí po celé teleplanetě. Jenže k čemu je těm hordám - nám - zpráva, že Paris Hiltonová pláče a hroutí se ve vězení? Jak zpracujeme informaci o dalším sebevražedném výbuchu v Iráku?

Být informován se nosí, bez toho člověk není dneska nic. A tak polykáme (a my v médiích vyrábíme) informační atomové hřiby. Co jiného je osud Aničky (každý ihned ví, o jakou Aničku alias Barboru jde, že). Osud týraného chlapce, který seriál Anička spustil, je zasypán tunami "zpráv" o jakési sektě a tajemných proměnách Barbory-Anny. Skeptikovi se vtírá neodbytný pocit, že je to celé "šmé", mediálně vymyšlená historka, kterou spolkla veřejnost i policie, že je to další show, která do poslední kapky a klapky přitahuje naši pozornost a již pak vystřídá něco ještě atraktivnějšího. Mezitím jsme se dovídali jiné velmi formující, člověka budující, upevňující informace; třeba technické detaily letounu prezidenta Bushe, do kterého nikdy nesedneme a může nám být ukradený. Smrtonosný hřib Ztohoven není dobrým vysvědčením pro nás, novináře, zato je to trefný obraz. Zaplavujeme svět tunami škodlivin a blbostí. Mnohdy zcela nevědomky a v té nejlepší víře "hlídacích psů demokracie" (kteří se za dob totality lehce přešupačili v "hlídací psi totality"). Mezi konzumenty médií a médii samými funguje vazba. Noviny, časopisy, rozhlas, televize, internet - všichni jsme více méně závislí na sledovanosti, čtenosti, návštěvnosti. Nabízíme témata, zážitky, nikoli především informace. Vyrábíme kauzy a čím déle je udržíme při životě, tím pro nás lépe. Živíme je bez ohledu na to, jestli to má smysl. Informace je dneska všechno, cokoli. (My sami jsme přece chodící "genetické zprávy".) Spolu s tématy nabízíme reklamu. Na zákeřnou moc propagace Ztohovňáci upozorňovali svými otazníky v pražském metru a otazníkem, který vystřídal neonové srdce na Pražském hradě v roce 2003. Tihle umělci, zdá se, jsou naši "hlídací psi rozumu". Brutálně nás upozornili, že informace, to, co nás vzdělává, staví, vzniká v nás, ne v televizi. Máme být k reklamě i k médiím zdrženliví, nebaštit jim (nám) to, máme, a to je skutečný převrat, to je bomba, sami přemýšlet, sami se věcí a událostí zmocňovat, pochybovat, pěstovat skepsi, porovnávat, tvořit si vlastní názor.

Buď můžeme spolu s dalšími desetitisíci, miliony či miliardami diváků v televizi a dalších médiích sledovat mnohdy neexistující jaderné exploze a houby, které z nich vyrůstají, nebo se můžeme věnovat svému mnohem méně zajímavému non-show okolí, v němž nepozorovatelně bují skutečné děje a informace. Jinak se ztohoven jentaknedostanem.

Týden 26/07, pondělí 25.6.2007

http://nazor.cz/n070625_Martin_Fendrych.html
[5] Martin Fendrych: Ztohoven upozornil na dvojí platby (26.06.2007, 09:26:56)
Výbuch odvysílaný skupinou Ztohoven upozornil na dvojí platby dodavateli vysílání

Médium: www.lidovky.cz
Autor: Zuzana Válková

Společnost Sitour, v jejímž vysílání se za úplatu prezentují města a rekreační oblasti, pobírala poplatky i od Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Po odvysílání dílu pořadu Panorama, jež má společnost Sitour na starosti, se však o program začala zajímat ostatní média a zjistila, že je v některých lokalitách dotován dvakrát. Úředníci MMR předpokládali, že rekreační oblasti za vysílání neplatí a dotací mínili podporovat rozvoj cestovního ruchu. Například Jeseníky přitom za propagaci platí 600 tisíc korun. MPR si také nechalo vypracovat právní analýzu smlouvy s ministerstvem, která říká, že je pro stát nevýhodná.
Trvalý odkaz komentáře (0) 25.06.2007, 21:52

http://www.mediar.cz/www/index.php?pid=1&id=4439
[6] Strategie: Zlatý Rumburak (26.06.2007, 13:13:56)
HOUBAŘENÍ V KRKONOŠÍCH

25.6. 2007

PTÁKOVINA
Minulý týden se umělecká skupina Ztohoven (už za tuto dvoj- až trojsmyslnou hříčku jim patří můj obdiv) napojila do vysílání České televize a odvysílala záběry atomového hřibu nad malebnými krkonošskými kopečky. Mluvčí skupiny se vyjádřil o smyslu celé akce zhruba takto: "Skupina.... napadla mediální prostor, prostor televize. Narušila ho, zpochybnila jeho pravdivost, uvěřitelnost. Upozornila na možnou záměnu mediálního obrazu světa za svět jako takový, reálný. Je vše, co denně vidíme na obrazovkách televizí pravdou, realitou?" Vzpomenu si na tu část populace, pro kterou je Rey Koranteng stejnou morální autoritou jako Benedikt XVI., a nelze než souhlasit. Neexistuje soudný člověk, který by se nad tímto nepousmál, navíc když se podíváte na záběry vstupu do vysílání, které velmi připomínají neumělé počátky používání zadní projekce, obrázek atomového praváku vypadá jako by jej realizoval Karel Zeman blahé paměti jednou ze svých revolučních filmových metod. Navíc skupina Ztohoven prohlásila, že inspirací jim byl pohádkový čaroděj Rumburak a jeho ilegální narušení Majerovic pohádkového vysílání - škoda tedy, že nápad nebyl dotažen do konce a že obrázky hříbku nepodkreslovala dramatická hudba včetně reportérských komentářů... Daleko zajímavější je ale skutečnost, na kterou se přišlo sekundárně. Tyto kamery, které pro Českou televizi zprostředkovávají výplň hluchého času (sledovanost v té době nedosahuje ani 50 000 diváků), nejsou majetkem České televize, pořad dodává na zakázku firma Sitour, která podniká v oblastech podpory turistiky, bookingu hotelů, regionálního marketingu etc. Společnost dostává za pořad zaplaceno od měst a majitelů rekreačních středisek (až 600 000 Kč ročně od JEDNOHO majitele horské chaty), dále tato společnost ovšem na stejný účel pobírá dotaci od ministerstva pro místní rozvoj - formulace, že " v projektu, který je součástí smlouvy s MMR (ministerstvo pro místní rozvoj), je položka .... vysílání panoramatických kamer PRO TENTO POŘAD... vyčíslena nulou", uvádí na stránkách ČT zástupce Sitouru. Nicméně pojďme dál: samotná smlouva Sitouru s ČT - televize za pořad Sitouru nic neplatí, plní veřejnou službu. Proč poté ale chce po Sitouru náhradu z důvodu toho, že firma nezajistila ochranu vysílání? Náhrada za co? Za ochranu vysílání? Mám tomu rozumět tak, že za vysílání se neplatí, ale za jeho ochranu ano? Platí ČT Sitouru něco, nebo se jedná o charitativní projekt? Máme tady tedy tři potenciální zdroje příjmů Sitouru: majitelé chat (potvrzený), Ministerstvo pro místní rozvoj (potvrzený), Česká televize (nepotvrzený). Jak v tom figurují kamery, je otázkou. Pomohlo by asi jen transparentní zveřejnění smluv. Už se na ně těším. Zatím jsou prohlášení Sitouru i ČT asi tak věrohodná, jako technická kvalita přenosu atomového hříbku. Ale ani z poloviny tak zábavná. Dva potenciální zdroje příjmu jdou totiž z našich daní (jeden přímo a druhý nepřímo), a třetí je záležitostí koncesionářských poplatků. A to firma Sitour dodává pořady do ČT už 10 let. Zlatý Rumburak.

Zdeněk STRNAD

Strategie strnad@ mf. cz
[7] Česká televize: společnost s nejméně příznivou mediální image (26.06.2007, 14:29:21)
ATOMOVÝ HŘIB VE VYSÍLÁNÍ A KUŘIMSKÁ KAUZA OBRÁTILY POZORNOST MÉDIÍ NA ČT

25.6. 2007

Pirátské vysílání fiktivní jaderné exploze umělecké skupiny Ztohoven, podaná správní řízení ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli způsobu referování o případu týraného chlapce z Kuřimi, ukončení analogové TV na Domažlicku k 31. srpnu a vyjádření nového personálního šéfa Jana Mrzeny na zaměstnaneckou a personální politiku televize byly příčinou zvýšeného zájmu médií o veřejnoprávní Českou televizi. Ta se zároveň stala společností s nejméně příznivou mediální image, když se 36 % výpovědí o ní neslo v negativním duchu. Informace o úspěchu na pařížském aerosalonu a získaných kontraktech v hodnotě 75 miliard dolarů se zasloužily o nejpříznivější image Airbusu, když 35 % výpovědí o něm mělo pozitivní charakter.

ČESTMÍR KALUS, InnoVatio media research

InnoVatio

mediální hodnocení podniků Týden č. 25/2007

Setuza Nova PETROF Telefónica O2 CR Airbus

negativní neutrální pozitivní celostátní média (HN, LN, MF Dnes, Právo)

Období: 16.6. - 22.6.2007

Zdroj*: Media Tenor Ostrava
[8] Ztohoven: by měli dostat televizní licenci (30.06.2007, 08:15:45)
Když už ale v socialistickém Česku není moc průchodná rychlá privatizace, stačilo by aspoň racionální spojení televize s rozhlasem a odprodej, nebo přenechání druhého kanálu. Pokud ne přímo soukromému kapitálu, proč ne různým sdružením a spolkům, jako je Ztohoven? Různé skupiny by určitě dokázaly dát dohromady sledovatelný program a plnily by veřejnoprávní roli víc, než jak se o to různými telenovelami neveřejnoprávně snaží oficiálně veřejnoprávní Česká televize. Ostatně, není to můj nápad, v některých zemích to tak funguje.

Trestat Ztohoven je každopádně nesmysl. Jednak to asi formálně nejde, když se skupina oficiálně rozpouští po každé akci, a navíc je nutné souhlasit s tím, že svým krokem pomohla naplnit cíle veřejnoprávního vysílání víc, než to předvádí oficiální programový management televize. A k tomu ještě odhalili, že firma produkující pořad, do kterého se pirátům povedlo vloudit, lišácky vybírá jeden poplatek hned dvakrát.

http://fekar.blog.respekt.cz/c/5887/Ztohoven-by-meli-dostat-televizni-licenci.html
[9] ztohoven: vs. stream.cz (10.09.2007, 18:18:18)
A tady globální internet českým hráčům silně konkuruje. Zpravodajský šot o nedávném průniku hackerů ztohoven.com do vysílání ČT si na YouTube během týdne prohlédlo více návštěvníků, než kolik jich měl stream.cz za tři měsíce.

http://www.louc.cz/08/1860704.html
[10] ČTK: Rozdílný názor na mystifikaci ve vysílání ČT (12.12.2007, 15:02:14)
19. 6. 2007 09:15, mam.cz

Rozdílný názor na mystifikaci ve vysílání ČT

Část veřejnosti nedělní akce, při níž skupina umělců pronikla do vysílání veřejnoprávní televize, potěšila. Mnozí se ale báli, protože mystifikaci s jaderným výbuchem vzali vážně.

Mladé umělce a další lidi spjaté se současným uměním nedělní akce, při níž skupina umělců pronikla do vysílání veřejnoprávní televize, v mnoha případech potěšila. Vidí v ní reakci na vnímání světa pouze prostřednictvím médií i například příspěvek k aktuální debatě o případném umístění amerického radaru v ČR. Podle internetových debat ale jiné lidi takový průnik do televize rozhořčil, stejně jako samotnou televizi. Cítili se ohroženi, protože údajně mystifikaci uvěřili a brali ji vážně.
Podle odborníků svou akcí mladí umělci možná šířili poplašnou zprávu - to tvrdí i ČT, která kvůli tomu už podala trestní oznámení.
"Podle mě se dopustili trestného činu šíření poplašné zprávy, možná i poškození cizích práv," řekl odborník na právo v oblasti informačních technologií Vladimír Smejkal. Podle něj však nelze o akci mluvit jako o kroku hackerů, její aktéři nepronikli do počítačového systému, jen vyřadili kameru a jejím prostřednictvím ze svého notebooku šířili své sdělení. V pořadu Panorama, který přenáší online záběry z českých hor, se na chvíli objevil záznam atomového výbuchu s odkazem na web autorů akce.
Pokud nyní adresu zájemce napíše do prohlížeče, stránka ho přesměruje na jiný web. Tam najde i prohlášení, které se označuje za stanovisko autorů. Uvádí, že účelem akce bylo narušení veřejného a mediálního prostoru, upozornění na to, že mediální obraz světa nemusí být pravým zrcadlem toho skutečného.
Pokud se akcí kvůli porušení vysílacího zákona bude zabývat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, bude je podle Smejkala prokazovat obtížně. Na aktéry akce se zákon nevztahuje, ti nejsou subjektem, který vysílá. Televizi zase nepatří kamery v krajině. "Česká televize je v tom tentokrát nevinně," řekl Smejkal, který akci nevnímá jako uměleckou intervenci do veřejného prostoru, ale jako "nebezpečnou klukovinu, kterou na sebe chtěl někdo upozornit".
Reklama na sebe sama je však sporné označení akce, neboť její aktéři se veřejně neprezentují, zůstávají skryti za svými akcemi.
"Akci skupiny Ztohoven považuji za umělecké dílo, které lze označit nejspíš jako mediální happening či mediální performance. Jde o vizuální sekvenci umístěnou do kontextu, z něhož se vymyká, prolamuje jeho významové pole, a tím i svým obsahem nepochybně působí znepokojujícím a znejišťujícím dojmem," řekl filmař a filmový teoretik Vít Janeček působící na pražské FAMU.
V reakci vedení televize, provozovatelů kamery a právní a policejní akci podle něj "vyvstává kontura propojených systémů", které tato akce zpřítomňuje v běžně neviděném celku. Snahu o kriminalizaci akce vidí jako "silně přepjatou" a nevnímá akci jako nebezpečnou. Každý si přeci mohl mnoha způsoby ověřit, zda skutečně k nějakému výbuchu došlo, uvedl. "Pokud autoři prostřednictvím svých stránek něco neprodávali, nešířili rasovou či jinou nenávist, akce zůstává v ryze umělecké rovině," říká Janeček.
Kurátorka a teoretička současného umění Denisa Kera ČTK řekla, že podle ní žádné jiné umělecké dílo v poslední době tak nepobavilo a nepřinutilo všechny k zamyšlení. "Zaslouží si cenu, ne žalobu. Ironicky shrnuli nejen diskusi kolem radaru, ale také povahu dnešního politického násilí, což jsou konspirační akce malých skupin, které je těžké předvídat a jimž je těžké se bránit," uvedla.
Performance ukázala, jak se může používání webových kamer, které mají lidem sloužit k větší informovanosti a bezpečnosti, obrátit proti uživateli a jak snadné je touto technologií manipulovat. Podobné kousky jsou už klasikou pro umění digitálních technologií. Připomněla autora webových stránek, jež simulují stránky Světové banky; on se nechává zvát na různé akce jako její zástupce.
Podle Janečka se nedělní akce může řadit k projektům typu rozhlasové adaptace Války světů Orsonem Wellesem v roce 1938, která mezi miliony posluchačů v USA vyvolala paniku, že na Zemi zaútočili Marťané. Z domácího prostředí lze jmenovat projekt Český sen, který spoluprodukovala ČT. "Takže bych vůči tomuto typu umělecké akce na její straně očekával větší porozumění," podotkl Janeček.
Ludvík Hlaváček, ředitel Centra pro současné umění, které se zabývá uměním ve veřejném prostoru, ČTK řekl, že umění je dnes daleko více reakcí na sociální situaci než "výrobou" krásných předmětů. "Umělci se snaží podělit s veřejností o své osobní obavy. Pronikají do veřejného prostoru především proto, že se obávají, že tento prostor ztrácí to, co je obsahem slova veřejný. Chtějí říci, že veřejný neznamená institucionální," uvedl.
Pokud by se podobné průniky do veřejného prostoru, které se nekonají kvůli obohacení nebo získání osobních výhod, trestaly, vracíme se k totalitě a uděláme z veřejnosti stádo pasivních lidí respektujících slepě rozhodování institucí, říká Hlaváček.

Autor/ři: ČTK

http://mam.ihned.cz...e-vysilani-ct