[teknival, czechtek, policejní násilí, lidská práva, lži politiků]
englishprotestykulturavideomédiahumorczechtek

CzechTek WebLog

Adam Černý: Kam se poděje Komorous? (Názor.cz)


2008-10-7, 11:10:00 • Média
Kam se poděje Gogo
(Adam Černý, Názor.cz, 6. října 2008)


Přezdívka původně patřila svérázné gangsterské postavě v populární komedii „Čtyři vraždy stačí, drahoušku", nezapomenutelně ztělesněné Josefem Hlinomazem. Gogo, o kterém se tolik mluví dnes, je neméně svérázný, ale na rozdíl od filmové postavy velice reálný a živoucí. Při troše policejního talentu není v Praze těžké zjistit, že Gogo je řekněme „hospodská" přezdívka Jiřího Komorouse, který je stále ještě šéfem Národní protidrogové centrály v České republice a o kterém nyní vešlo ve veřejnou známost to, co již nějaký čas šuškalo totiž, že svou nepochybně prestižní a nepochybně zaslouženou funkci hodlá opustit.
Hlavní potíž Komorousova příběhu spočívá v tom, že přezdívka Gogo se k jeho příběhu nehodí. Více by se seděl titulek Povídka o policajtovi. Protože o Jiřím Komorousovi se toho hodně napsalo a napovídalo v souvislosti s debatami buď na téma: Nakolik vězí v tomto dnešním policistovi někdejší agent komunistické Státní bezpečnosti? anebo, zda nebyl Jiří Komorous jako šéf Národní protidrogové centrály přílišným zastáncem tvrdé represe jakýchkoli uživatelů či distributorů drog bez ohledu na postavení v systému šíření drog a bez ohledu na to, zda jsou ve hře drogy klasifikované jako měkké, či tvrdé?

Důležitější a méně viditelnou linií tohoto jedinečného příběhu je okolnost, že otcem i dědem Jiřího Komorouse byli policisté, i když dlužno zdůraznit za proměnlivých politických poměrů. Jen proto se mohlo stát, že jeden z Komorousova rodu měl jako četník mimo jiné na starosti levicové demonstrace a další pracoval po druhé světové válce v bezpečnostních složkách, a to včetně smutně proslulé Státní bezpečnosti. Třetím krokem v této linii byl dnešní Gogo, Jiří Komorous, kterého si jako schopného mladíka vyhlédla stejná Státní bezpečnost a která mu nabídla stejný přípravný kurs před plánovaným výjezdem do zahraničí.

Účet za tuto fakturu by mohl velice krátký a rázný. Kdo se zapletl s minulou, tak obzvláště zavrženíhodnou mocí, s tím se novým režim, který se s tím minulým nechce srovnávat, musí rozloučit. Dobrá obecná direktiva, horší je opatřit si návod, jak ji použít v nových časech. První námitka je nasnadě: Je nějaký důkaz, že se Jiří Komorous podílel na politických represích? Zatím žádný takový nebyl předložen. Druhá námitka je sofistikovanější: Jak silná a odolná vůči vnějším vlivům je osobnost, pro kterou jsou přitažlivé takové spektákly, jaké byly k vidění ve vyšehradském kostele Petra a Pavla při veřejném představování spolku Ordo lumeni. Pochybnosti jsou zcela namístě, přestože účast pražského biskupa Václava Malého napovídá, že takovéto duchovní svody zasáhnou i osobnosti, které odolaly těžším zkouškám.

Nyní Jiří Komorous hlásí odchod od policie a ten vzkaz vypadá velice pravděpodobně navzdory zcela čerstvému ujišťování ministra vnitra, že s odstupujícím šéfem Národní protidrogové centrály nadále ve sboru počítá. Na slibu Ivana Langra těžko stavět, protože z poměrně čerstvých zkušeností víme, že tento typ politik má po kapsách pro každý případ spoustu kartiček s různými alibi předepsanými pro nejrůznější situace.

Že politik, který sliboval, jak a kterak policii změní, a dnes zdůrazňuje, že ředitele Policejního presidia a jeho nejbližší podřízené nemůže řídit, nepřekvapuje. Mnohem horší je dojem, že český stát devatenáct let od pádu komunistického režimu nemá standardně zavedené a zažité mechanismy, jak reagovat na situaci, kdy jednu z jeho klíčových policejních složek hodlá opustit její zavedený šéf a že se na poslední chvíli hledá – snad, možná, asi – cesta, jak jeho zkušeností nadále využít.

zdroj: ..:. nazor.cz :.
pridej.cz

<= starší příspěvek   novější příspěvek => 
vaše komentáře: