[teknival, czechtek, policejní násilí, lidská práva, lži politiků]
englishprotestykulturavideomédiahumorczechtek

CzechTek WebLog

Paroubek převzal funkci hromosvodu (iHNed.cz)


2009-06-18, 15:00:00 • Komentáře / názory
Petr Fischer: Posedlost Paroubkem – základ politiky
(Petr Fischer, iHNed.cz, 17. června 2009, 7:03)

Kdyby neexistoval, museli bychom si ho vymyslet. Naštěstí je tu – živý a hyperaktivní, a tak je do koho se strefovat a kvůli komu politicky žít.

Jiří Paroubek to pochopitelně všem velmi ulehčuje. Nevystupuje příliš vstřícně, netrpí přemírou empatie, neumí být pokorný, neřkuli sebekritický (ale kdo to v české politice umí?). A potom – možná to nejhorší, chybí mu smysl pro humor, skoro se nesměje, a když už to na veřejnosti udělá, je to spíše posměch, škodolibá povýšenost vědoucího.
Bijte ho, neživte ho!

Šéf ČSSD ztělesňuje aroganci moci a zatuhlý provoz politiky ještě dříve, než promluví. Od pohledu podivný člověk, kterému není radno důvěřovat, zní unisono českými médií přímo či podprahově. Říká se tomu předsudek, a ten je vždy iracionální, hnutí duše, jež nehledá rozumové vysvětlení. V tomto případě je to jiné: předsudek o Paroubkovi je vytvářen zvláštním druhem "rozumu", je za něj zodpovědná naše tělesnost, protože to, co o Jiřím Paroubkovi v našich myslích s nulovou rozvahou "předem rozhoduje", je právě až jakýsi tělesný odpor, samovolná existenciální nevůle či nevolnost, dalo by se říct s odkazem na slavný Sartrův román.

Nemusíme si lámat hlavu přemýšlením o programech, o sociální spravedlnosti, hledáním rovnováhy mezi blahem jednotlivce a spokojeností společnosti. Nic z toho není ve vztahu k Paroubkovi relevantní, protože poručí-li tělo, není pro ratio hlavy žádné místo. Demokratická politika už není diskusní a řečnickou disciplínou, ale stává se bytostným tělesným bojem. Dokonce i do novinových komentářů a zpravodajských textů se více či méně otevřeně dostává bojovné, protiparoubkovské naladění, které má jen pramálo společného se střetem idejí.

"Bijte je, nikoho mi neživte," husitské heslo známé též jako hláška z Rychlých šípů platí pro nenáviděného Jiřího Paroubka bezpodmínečně. Vlastně ne, dávno se mu říká familiérně "Jirka", protože soupeř je sice do krve a smrtelně vážně nenáviděn, ale protože fixace na něj je natolik silná a závisí na něm celý náš politický život, je zároveň i bezmezně milován, takže jindy nevkusné použití křestního jména není považováno za nemístné. Nenávist vždy chodí se svou starší dcerou láskou.

Minulost se vrací

Paroubek, postava nebezpečného nepřítele, zvedá ze židlí studenty, kteří si po listopadu 1989 řekli, že politika už nesmí na půdu univerzity. Přitahuje – i když ve většině jen jako prima zábava – internetovou komunitu, pro niž jsou politici dinosauři z minulých věků. Jaký to div: svatý, téměř svatý musí být muž, který toto politické karnevalové veselí způsobil...

Politiku vyrábí až společný nepřítel, v Česku určitě. Díky Jiřímu Paroubkovi, ale vzdor jeho vědomé snaze, zase víme, že politika může být smysluplná disciplína, je-li namířena proti někomu, kdo politiku kazí; díky Paroubkovi víme, že politika nejenom na lidi cílí, ale také se přímo dotýká každého z nás; díky Paroubkovi už zase jako celek víme, že jsme politické bytosti.

Jiří Paroubek převzal funkci hromosvodu. Na konci 90. let ji hrál Václav Klaus. To po něm sjížděly nenávisti a frustrace společnosti, to on ztělesňoval mravní, myšlenkové i jiné nepravosti polistopadového vývoje, ať už se to tehdy odehrálo a dělo jakkoliv. Byla to vieweghovská "Báječná léta s Klausem", která až nyní nahrazují léta s Paroubkem, symbolem staré politiky. Hradní hromosvod ztrácí na smysluplnosti, šílí a už dostatečně nekanalizuje.

Posedlost Paroubkem jako samovolně vyrobeným symbolem předlistopadové mentality je odrazem skryté minulosti, kterou jsme vytěsňovali a jež se v roce dvacátého výročí nového začátku vrací. Těžko se proto dá říct jen tak "skončeme s tím", neboť fáze dospělého prozření přichází až po nenasytných orgiích nenávisti. Jedině tak lze posedlost Paroubkem brát pozitivně. S jejím prodlužováním roste naděje, že "doba politiky" přece jen přijde.

více na: ..:. hn.ihned.cz :.
pridej.cz

<= starší příspěvek   novější příspěvek => 
vaše komentáře:
[1] Kolemjdouci: čssd.sere.mě (19.06.2009, 01:56:05)
z mnoha dobrych duvodu http://cssd.sere.me/